Opakování druhého kola rakouských prezidentských voleb nemohlo přijít v horší dobu
Zpráva, že rakouský ústavní soud zrušil minulý pátek výsledek květnového druhého kola prezidentských voleb kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů, nemohla pro Brusel přijít v nevhodnější dobu.
Píše to britský deník Telegraph. Hlasování se bude opakovat v celém Rakousku. „Pouhý týden po brexitu tak mají elity Evropské unie pádný důvod k obavám, že britské referendum posílí vlnu populistických hnutí napříč kontinentem. Nacionalismus a odpor k úsporné hospodářské politice může otřást stabilitou osmadvacítky,“ poznamenává komentátor listu.
Vítěz zrušených voleb a bývalý šéf strany zelených Alexander Van der Bellen vyjádřil přesvědčení, že se mu podaří vyhrát i podruhé. Svobodná strana Rakouska naopak věří, že tentokrát uspěje její kandidát Norbert Hofer. Van der Bellen v květnu vyhrál nad Hoferem o 30.863 hlasů. Výsledek na jeho stranu převážilo korespondenční hlasování, kterého využilo na 570 tisíc lidí.
Svobodní ale hlasování zpochybnili, protože podle svědectví z volebních komisí byly některé hlasy sečteny ještě před termínem pro otevření obálek. Hofer, který v kampani nosí na klopě modrou chrpu, tradiční symbol rakouských nacistů, tak dostane podle Telegraphu ještě jednu šanci přepsat rakouské dějiny.
Populistický přetlak v Evropě
Deník považuje Hoferovu účast ve volebním finále za důkaz, že je centristická politika v celé Evropě v rozkladu. A kandidát Svobodných se netají tím, že by vzdor ceremoniálnímu charakteru rakouského prezidentského úřadu opravdu chtěl kontinentem otřást. Může se mu to dost dobře podařit.
Zářijové vítězství by bezprostředně ovlivnilo výsledek říjnového referenda v Itálii. Tamní premiér Matteo Renzi na něj vsadil svou politickou budoucnost a spojil ji s výsledkem všelidového hlasování o ústavních reformách. Podle deníku La Repubblica by nyní volby vyhrálo populistické Hnutí pěti hvězd. Renzi se dnes těší podpoře 40 procent obyvatel, ovšem v červnu 2014 to bylo 74 procent.
„A to nemluvíme o referendu, které také na říjen chystá maďarský premiér Viktor Orbán. Ten se rozhodl pro otevřenou konfrontaci s Bruselem, a od občanů chce schválit zákaz povinných kvót pro přijímání imigrantů,“ píše Telegraph.
Následně se populistický tlak přesune v březnu do Nizozemska, kde protiislámský a protiimigrační politik Geert Wilders vede ve volebních průzkumech. A pokud opravdu vyhraje, slibuje referendum o členství Evropské unii. „Všechny tyto tlaky se pak promítnou do velké podpory Marine Le Penové ve Francii,“ shrnuje neblahé vyhlídky Telegraph.
Všechna zmíněná hnutí podle listu sice mají svá tvrdá jádra extrémních pravičáků, ale dokázala také oslovit širší frontu lidí nespokojených s úspornou politikou diktovanou Německem. Výpady proti izolovaným byrokratům, kteří nedbají na trápení obyčejných lidí, se vyplatily.
Pořád ale není jasné, na kterou stranu domino spadne. Například radikální španělská levicová strana Podemos v nedávných předčasných parlamentních volbách neposílila tak, jak se očekávalo.
„To vše se může promítnout i do budoucích vyjednávání mezi Británií a Evropskou unií. Evropa může ubrat ze svých federalistických tendencí, vytvořit pevné jádro několika centrálních unijních zemí a v důsledku toho potrestat Brity mnohem tvrdšími podmínkami nových vztahů. Není radno podceňovat unijní schopnost bránit své zájmy,“ konstatuje závěrem britský deník Telegraph.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
