Ondřej Soukup: Protiválečný „terorista“ Boris Akunin
Možná i vy patříte mezi fanoušky Erasta Fandorina, aristokratického soukromého detektiva v carském Rusku před první světovou válkou. Knižní řada jeho dobrodružství, ve kterých se potýká s bandity, revolucionáři i zkorumpovanými úředníky, je v Rusku mimořádně populární. A nejen v Rusku. Knihy Borise Akunina vyšly v desítkách jazyků, ostatně několik knih je k dispozici i v češtině.
Jenže nyní si je už v Rusku nikdo nekoupí. Úřady vnesly Georgije Čchartašviliho, jak zní Akuninovo občanské jméno, na seznam extrémistů a teroristů. Důvodem je jeho protiválečná pozice.
Čtěte také
Je to do značné míry absurdní. Akunin ve svém hlavním hrdinovi vytvořil poněkud idealizovaný portrét čestného ruského intelektuála a vlastence, který se upřímně snaží Rusko zlepšit a ochránit ho jak od revolucionářů, kteří chtěli zničit carismus, tak od arogantních a úzkoprských úředníků, kteří naopak chtěli zabránit jakýmkoliv změnám.
Tehdy se spisovatel trefil do společenských nálad. První kniha o Erastu Fandorinovi vyšla v roce 1998, tedy v okamžiku, kdy země překonala nejhorší důsledky rozpadu Sovětského svazu a začal prudký ekonomický růst.
Čtěte také
Čerstvý prezident Vladimir Putin tehdy prohlásil, že jeho oblíbenou historickou postavou je někdejší ruský premiér Petr Stolypin, který svými ekonomickými reformami nastartoval industrializaci Ruska.
Takže romány Borise Akunina zapadaly do celkového étosu Putinových prvních let. Tedy že je potřeba reforem, které budou prosazovat mladší vlastenečtí intelektuálové. Je potřeba se vyvarovat revolucionářů, čti komunistů, protože ti přivedou zemi k úpadku. Stejně tak je potřeba zvyšovat blahobyt obyvatel, což pro Rusy, kteří zažili obří propad životní úrovně v 90. letech, znělo obzvláště přitažlivě.
Čtěte také
Knihy Borise Akunina vycházely v milionových nákladech, nejen ty o Fandorinovi. V posledních deseti letech třeba psal monumentální vědecko-populární sérii Dějiny státu ruského, která má nyní deset svazků. Jenže doba se změnila.
V Kremlu začali zdůrazňovat jiné vlastnosti Putinova oblíbence Petra Stolypina. Třeba jeho zásadní podíl na potlačení první ruské revoluce v roce 1905, kdy se pro šibenice vžilo označení Stolypinova kravata. Vladimir Putin nedávno citoval jeho výrok, že nezadatelným právem Ruska je být silné.
Nakonec přijde úsvit
Čtěte také
Po anexi Krymu v roce 2014 se Boris Akunin přestěhoval do Francie a posléze do Londýna. Od počátku invaze na Ukrajinu odsuzuje válku. Nyní se spolu s dalším populárním spisovatelem Dmitrijem Bykovem dostal na seznam extrémistů a teroristů. Jeho knihy byly staženy z knihkupectví a v nakladatelství Zacharov, které ho vydávalo, proběhla policejní razie.
Někdo spekuluje, že před blížícími se prezidentskými volbami Kreml hodlá vyslat signál, že nepřijatelná je jakákoliv kritika války a proto si vybrali nejznámějšího ruského spisovatele.
Sám Akunin napsal, že knihy naposledy zakazovali v Sovětském svazu a spisovatelé byli obviňováni z terorismu naposledy v letech velkého Stalinova teroru. “Noc bude stále temnější a temnější. Ale nakonec stejně přijde úsvit,” končí optimisticky spisovatel svou reakci. Tak doufejme, že slunce skutečně vzejde a bude to co nejdříve.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
