Ondřej Soukup: Obrázky z Kazachstánu
Pamatujete si, co se před více než rokem a půl dělo v Kazachstánu? Říká vám něco Krvavý leden? Většině asi ne, Kazachstán je od nás daleko a tyto události byly záhy překryty masivním ruským vpádem na Ukrajinu. Pojďme si rychle osvěžit paměť.
Poté, co se Kazaši probrali z oslav Nového roku, zjistili, že ceny na zkapalněný plyn, na který jezdí značná část chudšího obyvatelstva, skokově vzrostly. Protesty začaly ve městě Žanaozen na západě země, brzy se ale rozšířily po celé zemi, včetně bývalého hlavního města Almaty.
Čtěte také
Původně sociální protest rychle přerostl v protest politický. Nebylo to překvapivé, obchod s plynem kontroloval jeden ze zeťů bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Tento dlouholetý vládce Kazachstánu se sice vzdal prezidentské funkce již v roce 2019, ale i nadále si zachoval post předsedy vládnoucí strany a další důležité posty. A především jeho příbuzní kontrolovali lví část kazašské ekonomiky.
Protesty se následně zvrhly do násilných střetů, kdy zahynulo více než 200 lidí, docházelo k rabování obchodů a podpalování úředních budov. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o zásah členské státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti na čele s Ruskem. Jejich jednotky nakonec nemusely zasáhnout, síly, které využily sociálního napětí, pochopily, že nemají šanci.
Opatrný pokrok
Následovala velká čistka, o své posty přišel premiér, předseda parlamentu, polovina z ministrů. Nursultan Nazarbajev ztratil všechny zbývající funkce, a především prakticky všichni jeho zeťové a další příbuzní přišli o svou ekonomickou moc. Změnila se ústava, nyní má prezident k dispozici jen jedno sedmileté funkční období.
Čtěte také
Dnešní kazašští politici na události loňského ledna nevzpomínají rádi, kritizovat dlouholetého prezidenta Nazarbajeva je stále tabu. Dávají ale jasně najevo, že nyní je vše jinak.
„Nejde o to, jestli člověk patří k té či jiné politické straně. Důležité je, zda chce zachovat předchozí systém, kdy peníze z ropy a plynu proudily do kapes jedné skupiny, nebo jestli chce pracovat na tom, aby se Kazachstán rozvíjel a bohatnul,“ řekl mi na setkání se zahraničními novináři místopředseda zahraničního výboru parlamentu Aidos Sarym. Aby organizátoři zdůraznili, že časy se opravdu mění, na setkání byl i Yermurat Bapi, dlouholetý opoziční aktivista a novinář, který byl loni poprvé zvolen do parlamentu.
Samozřejmě, Kazachstán není žádnou švýcarskou demokracií. Je to velmi opatrný pokrok a nikde není řečeno, že nemůže být zvrácen. Ale v rozhovorech s politiky, novináři, ale i obyčejnými lidmi je cítit naděje. Velmi odlišný pocit než při rozhovorech s občany severního souseda Kazachstánu, Ruska.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
