Ondřej Konrád: Zdravotníci chtějí vlastně pořád totéž

Vloni pak došlo k dohodě zdravotních pojišťoven o zrušení zhruba šesti tisíc lůžek a začalo jít do tuhého. Bouřily se především ohrožené nemocnice i zdravotnické odbory a za zachování lůžek bojovali nejen regionální politici. A tak se plán odsouval v podstatě do ztracena, tuhle bitvu ministr už nedokončil. Mimo jiné i proto, že jak postupně slábla Nečasova vláda, vytrácel se i její reformní potenciál. Což ale zároveň logicky znamenalo, že zdravotníci budou dřív či později žádat od státu další peníze. A to se právě děje. Zdravotnické odbory vyhlásily stávkovou pohotovost a na podporu jim hned přispěchala jak Českomoravská komora odborových svazů, tak ČSSD, jíž se to krátce před volbami přirozeně hodí. Přičemž sociálním demokratům ale vleklý problém nejspíš přistane za nedlouho na vládních stolech.

Zatím se odbory obracejí na přechodnou vládu, ale její možnosti řešit zásadní problémy jsou značně omezené. Vláda aspoň poslala do senátu zákonné opatření (ve čtvrtek bylo schváleno), podle kterého stát dá o skoro pět miliard víc na pojištěnce. Premiér Rusnok přitom snížil původní požadavek ministra Holcáta o polovinu této částky. Holcát aspoň opakuje, že se poslední čtyři roky neměnná suma na pojištění musí každoročně valorizovat. A premiér zase nemíní financovat ze státní kasy výpadek v poplatcích za lůžkový pobyt a chystá ještě po volbách poslat do nové sněmovny novelu, která by měla řešit to, že počátkem roku zrušil Ústavní soud stokorunový poplatek za den v nemocnici.

Ale o to odborům momentálně tolik nejde, požadují prostě jako už po několikáté víc peněz. A vypadá to, jakoby tak chtěli činit vlastně neustále. S vědomím, že u tak citlivého resortu mají politikové sebezáchovné tendence požadavkům ustupovat. Ale stát na to donekonečna nebude mít. Vlastně nemá už teď. A když se objeví někdo jako Heger, s konkrétním plánem jak začít hledat cestu k tomu, aby se dalo vystačit se skoro třemi sty miliardami, které zdravotnictví státní pokladnu ročně stojí, činí se vše proto, aby věci zůstaly, jak jsou. A před volbami, můžeme jen opakovat, je to snadno uchopitelné téma. S řešením ovšem nemá nic společného.