Ondřej Konrád: Volby mohou být zlomové. Ale také nemusí
V politice značí výraz sto dní lhůtu nepsané dohody o kritikou nerušeném zabydlování v ministerské funkci. Jak známo, pochází od památných sta dnů roku 1815, kdy se Napoleon ještě jednou ocitl na trůnu. A také od sta dnů intenzivní práce amerického kongresu v půli 30. let 20. století na ekonomických reformách Nového údělu Franklina D. Roosevelta.
Nicméně sto dnů do voleb je vhodně kulaté číslo k rozhlédnutí. Byť dokud jsme se drželi jarního termínu (naposledy roku 2010, a to po zásahu Ústavního soudu), bylo to něco jiného než letní období dovolených.
Čtěte také
Kampaň, podle očekávání ostrá a asi i podpásová, se tudíž naplno rozjede až s novým školním rokem. Aniž by ovšem mezitím politické subjekty upadly do prázdninové dřímoty. Neboť k těmto volbám se leckdo silně upíná s představou zásadních změn. Především odstavení hnutí ANO po osmi letech od moci a tím pádem i oslabení vlivu hlavy státu.
Ve hře je toho ovšem vícero. Například že po 30 letech nezasednou v dolní komoře sociální demokraté i komunisté. Což by ale automaticky neznamenalo zhoupnutí doprava, jen přinejmenším dočasný výmaz tradiční levice.
Nouze o partnery
A pro Andreje Babiše (ANO) ztrátu akceptovatelných spojenců. Protože do vládnutí s hnutím SPD by se mu chtělo těžko. Ostatně Tomio Okamura může do budoucna spíš těžit z role nezávislého kritika všech. Obzvlášť během nevábného období konsolidace po epidemických deficitech státního rozpočtu.
Čtěte také
A jak je to s novým prvkem na politickém poli, hnutím Přísaha, tuší snad jen jeho zakladatel Robert Šlachta. Byť podezřívaný z domluvy s Babišem. Možná nespravedlivě. A pokud do sněmovny pronikne, bude mít třeba na paměti varovný příklad Zelených, kteří druhdy přímý skok do vlády doslova odskákali.
Babišovi by pak zbývala jen varianta povolebního rozrušení trojkoalice Spolu, třebaže navenek zatím soudržné. Uvnitř ODS i lidovců by se ale asi pár pragmatiků našlo. S tím, že raději vládnout s Babišem bez Babiše (tedy na premiérském postu, spíš úplně mimo vládu) než s levičáckými anarchisty v pirátském.
Pravděpodobné i představitelné
Po Pirátech se také Babiš začal především vozit, což mu může aspoň částečně vycházet, pro řadu lidí jde pořád o subjekt ne zcela přijatelný. I když si na druhou stranu myslí, že by měl Babiš nejen kvůli dotacím, ale i za počínání v pandemii skončit.
Čtěte také
A s Piráty do voleb kráčející Starostové vysloveně negativní emoce nevzbuzují. Třebaže to není politická strana v pravém slova smyslu. Jenomže ANO samozřejmě také nikoli: od počátku bez vizí a stojící výhradně na osobě svého zakladatele, de facto majitele. Co by se s ANO dělo, kdyby se Babiš musel upozadit (a případně cílit na prezidentský post), je ve hvězdách. I v ANO by mohlo dojít k štěpnému efektu.
Všechno ale bude záležet na konečném sečtení hlasů. Můžeme být svědky jednoznačného vítězství obou favorizovaných volebních koalic, které se nerozpadnou a jimž sice bude cestu k moci komplikovat prezident, ale nikoli donekonečna.
Anebo se živou vodou politý Babiš projeví coby překvapivý stratég a dá dohromady sněmovní většinu. Je to méně pravděpodobné, ale nikoli nepředstavitelné.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.