Ondřej Konrád: Sporná inspirace a otázka prosperity

Tolik Apolena Rychlíková ve svém komentáři z tohoto týdne k současnému vnímání srpna 1968. Zakončený úvahou o stále inspirativnosti ´unikátně dynamických´ 60. let, i když nevíme, kam by Československo pokračovalo, kdyby mu cestu nepřehradily tanky.

Článek čtvrtý, cesta třetí

K tomu jen několik poznámek. Za prvé: rok 1968 přinesl sice například zrušení cenzury a tím pádem ohromné uvolnění názorové svobody, ale šlo pořád také o zemi s ústavním zakotvením mocenského monopolu KSČ a i během pražského jara v ní díl pilně sbírala informace StB. Ostatně se řady jejích příslušníků pak také aktivně podílely na srpnovém přepadu.

Apolena Rychlíková: Jak se bavit o pražském jaru?

• Upravit
• Smazat

Diskuze o předlistopadové éře se často nesou v duchu černobílých zjednodušení.

Takže je ona inspirativnost chtěj nechtěj diskutabilní. A dále: v Československu se tehdy věřilo, že je možné spustit takřečenou ´třetí cestu´, čili jakousi kombinaci centrálně plánovaného a řízeného hospodářství s prvky kapitalismu, ovšem při zachování všech sociálních jistot. A zdálo se, že by takový experiment mohl se zájmem pozorovat i Sovětský svaz. Ale Brežněv nebyl tak hloupý jak se zdálo z jeho primitivní fyziognomie.

A bylo mu úplně jasné, že po několika letech svérázného pokusu by se Československo ocitlo přinejmenším jednou nohou z kruhu moskevských satelitů. Čemuž je třeba rázně zabránit hned v zárodku. Než v Československu dojde k pluralitní demokracii a druhé, nejpozději třetí svobodné volby už komunisté nejspíš nevyhrají.

Hamty, hamty coby norma

A za druhé: že se po roce 1989 začala společnost orientovat hlavně na zisk a obchody? Nu, jak kdo. Konkrétně v mém okruhu se lidé konečně mohli začít svobodně věnovat své práci, to především. Naše děti studovaly ve světě, cestovaly, sbíraly zkušenosti. A ti, kteří začali podnikat, samozřejmě mysleli na zisk, bez něho to přece vůbec nejde. A nelze pak také nikomu například dávat práci.

Ondřej Konrád: Mně sedmnáct aneb 21. srpen teenagerovskýma očima

• Upravit
• Smazat

Bylo sedm ráno a já stál v Balbínově ulici u postranního vchodu do budovy rozhlasu. Ve kterém zrovna s letmým mávnutím zmizela má sestra. A tak jsem poslouchal blížící se vlnu pískotu.

Ze samotných slov zisk a obchod netáhne žádný zápach. I když se samozřejmě v podnikatelské sféře objevilo mnoho cynických podvodníků a nebyla zřetelná snaha je soudit. To ale ještě neznamená, že je podnikání zavrženíhodné. Jen je smutné, když někdo nezná nic než zisk a zase zisk. Ale to zase není vůbec nic nového.

V reálném socialismu šlo dokonce o notorický jev. Spojený s pustým kariérismem. A ovšem také s rozkrádáním takřečeného ´společného majetku´. Kdo nekrade, okrádá rodinu, ne?  To už zaplaťpánbůh dávno není běžné. K vyslovenému á je třeba dodat také bé.