Ondřej Konrád: Slovenská naděje pro leckteré Čechy
Nevím, jestli Slováci říkají Čechům ještě stále Švédi. Ale bývaly časy, kdy byste těžko hledali Slovenu či Slovačisko (abychom uvedli také běžné označení z naší strany), kteří by tomu nerozuměli.
Ačkoli čím obyvatelé západní části někdejší federace připomínají těm na východě úplně jiný národ ze severu, to nikomu moc jasné nebylo. Zřejmě šlo o vtípek, který zapustil pevné kořeny. Ale možná se také Češi zdáli Slovákům méně temperamentní, chladnější a tedy „švédští“. Kdo ví?
Z Hradu přes parlament na Kampu
Respektive víme, že se slovenská nátura skutečně vyznačuje větší uvolněností a bezprostředností, jak se také jeví čerstvě inaugurovaná slovenská prezidentka, která tento čtvrtek absolvovala prvou zahraniční cestu tradičně do Prahy. Přičemž už tu ovšem krátce po svém senzační zvolení Zuzana Čaputová byla, soukromě, mimo jiné na vystoupení Boba Dylana. A pro milovníky pikantností: na večeři s Karlem Schwarzenbergem, tedy někdejším protikandidátem Miloše Zemana.
Na toho samozřejmě došlo při návštěvě oficiální, byť večeří nezakončené, neboť v onom čase absolvovala první slovenská prezidentka jí věnovaný koncert propojených českých a slovenských hudebníků na ostrově Kampa. A to nejen proto, že má druhý den narozeniny, k nimž jí také hned na úvod tiskové konference gratuloval i Miloš Zeman. Oba politikové, velmi protřelý hostitel a teprve se otrkávající návštěvnice, si podle očekávání libovali, jaké máme hezké vzájemné vztahy.
Kiska měl s vládou příliš vyhrocené vztahy, Čaputová chce dialog, myslí si poradce nové prezidentky
Slovensko má už třetím dnem novou hlavu státu. V sobotu složila slib a stala se prezidentkou Zuzana Čaputová. Ve funkci vystřídala Andreje Kisku.
Což je pravda a nebývalo tomu tak vždy. V mečiarovských časech se dalo hovořit o bodu takřka nulovém, čemuž přispívalo například povinné dabování českých filmů do slovenštiny a podobně. Ale to už je přece jen dávno pryč, zmizely i veškeré hořkosti spojené s rozpadem Československa. A také politikové z obou stran se snaží onen pořád vlastně bratrský (a korektně genderově i sesterský) vztah přinejmenším udržovat.
Spory, neporozumění i naděje
Do jaké míry se to může dařit i prostřednictvím visegrádské čtyřky, jak také na schůzce prezidentů zaznělo, je ovšem otázkou. Tu a tam se společné zájmy vyskytují a v odmítání kvót panovala visegrádská jednota, na níž ale pohlížel bývalý prezident Kiska celkem kriticky.
Jeho nástupkyně asi nebude o mnoho jiná. Povede spory s dosavadní slovenskou politickou reprezentací (blíží se ovšem volby), ale ani si nemůže tak docela rozumět s tou stávající českou. Zato hodně Čechů, tedy po Slovensku Švédů, ji přijímá s velkými sympatiemi. A i coby jistý symbol naděje na cosi lepšího.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka