Ondřej Konrád: Dostanou se i u nás registrovaní partneři k rodičovství?
Čtyři měsíce se vloni vášnivě přeli francouzští zákonodárci ve věci nejen sňatků homosexuálů, ale i adopcí dětí páry stejného pohlaví. Přes odpor pravice, katolické církve, evangelíků a tamních muslimů nakonec byl příslušný zákon přijat (prezident Hollande ho také slíbil prosadit při své kampani) a průzkumy ukázaly, že pro je i většina Francouzů, třebaže jen těsná.
Země se tak připojila k dalším evropským státům, které takovou normu přijaly už dříve – ke Švédsku, Nizozemsku, Velké Británii a Španělsku.
Registrované partnerství, někde i s povolenými sňatky, ovšem umožňuje drtivá většina evropských zemí, stejně jako velké státy zámořské (Kanada, Austrálie, Argentina, Brazílie atd.), zvolna se liberalizuje v tomto směru také Severní Amerika, kde jsou možná partnerství zhruba ve čtvrtině států, k adopci dětí ale mají poměrně bigotní USA ještě daleko.
U nás byla od devadesátých let učiněna řada pokusů uzákonit partnerství osob téhož pohlaví, zákon prošel ale až po polovině další dekády, když sněmovna přehlasovala veto prezidenta Klause. A od té doby se samozřejmě znovu a znovu vrací diskuse nad adopcemi, k nimž má česká společnost postoj zřejmě spíše negativní a politická reprezentace to nepochybně vnímá. Ale to se může po kvalitní informační kampani zvolna měnit.
Konec konců, i když zákon o této speciální adopci nemáme, není málo případů, kdy děti přesto vyrůstají v homosexuální domácnosti kupříkladu s jedním z biologických rodičů. A ministr pro menšiny a lidská práva Jiří Dienstbier chce předložit návrh adopční normy. Což může být poměrně dlouhý proces, právě vzhledem k opatrnosti politické reprezentace. Která jakoby na druhé straně nevnímala, že v dětských domovech zůstává spousta dětí nechtěných a homosexuálním párům zároveň odpíraných.
Nyní se ovšem objevuje cesta, jak získat na věc názor Ústavního soudu. Ombudsmanka Anna Šabatová totiž poradila muži, jehož Úřad městské části Praha 13 nezařadil coby registrovaného partnera do evidence žadatelů o osvojení dítěte. Úředníci ani podle zákona nemohli, ale to ombudsmanka chápe jako diskriminaci a muži doporučila podat návrh na správní žalobu, do níž by včlenil procesní návrh na zrušení části ustanovení o registrovaném partnerství, které adopci zapovídá.
To už se také stalo a pražský Městský soud se – aspoň podle Šabatové - tudíž musí obránit na Ústavní soud, aby posoudil, jestli není odpírání adopcí nezákonné. A připomíná výrok Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož „nelze považovat sexuální orientaci za důvod pro omezení práva rozvíjet vztah s dítětem vhodným k adopci.“
To sice na prvý pohled vyhlíží jako poněkud nejednoznačné stanovisko a připomínám, že tentýž štrasburský soud ponechal už dříve otázku registrovaného partnerství a vše co s ním souvisí na legislativě každé unijní země. A tedy vlastně na politickém rozhodnutí. Nejinak tomu budce v kauze adopcí jistě i v České republice. Ale postoj ústavních soudců to může hodně ovlivnit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
