Okurková sezona v médiích...

Již několik dnů se, ve většině hlavních zpravodajských relací českých televizí, objevuje zpráva o uprchlých býcích. Ne, že by nešlo o bezesporu zajímavou informaci, zvláště pokud může být ohrožena bezpečnost občanů, problém je ale v něčem jiném. Prostor, který takováto událost v létě dostává, je nepřiměřeně velký, 3 až 4 minutová reportáž v Událostech je přeci jen trochu moc. Za normálních okolností, tedy mimo okurkovou sezónu, by se splašení býci jen s obtížemi dostali do rychlého přehledu událostí, či do regionálních zpráv.

Okurková sezóna se samozřejmě dotýká také tištěných médií. Populární herečka Chantal Poulain snad nemohla havarovat pro ni v horším časem. Díky okurkové sezóně na několik dní zcela ovládla jak nejdůležitější stránky deníků, tak například internetový server IDNES. Chantal Poulain rozhodně o takovouto publicitu nestála.

Na druhé straně existují lidé, kteří okurkové sezóny naopak využívají ve svůj prospěch. Totiž ke zviditelnění. Typickým příkladem je dvojstrana časopisu Týden, věnovaná žalobě jistého pana Bátory na umělce Davida Černého. Pan Bátora si zřejmě uvědomil, že novináři nemají o čem psát a rozhodl se tento prostor vyplnit svojí maličkostí. Pak už jen stačilo rozeslat do redakcí informace o své žalobě a na schůzku s redaktorem přijít seriozně oblečen s připraveným životopisem a fotografií. A ono to také funguje.

Dvojstrana v časopisu Týden, mimo jiné, obsahuje Bátorův sice zkrácený, ale sám sebou napsaný životopis, fotografii a rozhovor, ve kterém Bátora sděluje národu svůj pohled na svět. Tedy dokonalá reklama, která by Bátoru, mimo okurkovou sezónu, stála buďto hodně úsilí nebo peněz.

Pokud by tok informací tohoto typu čas od času neopepřila nějaká politická zpráva, jako je jmenování nového ministra spravedlnosti, asi bychom média v létě vůbec nepotřebovali. Okurková sezóna se však projevila také u této události. Již třetí den po sobě se v médiích opakuje, s malými obměnami informace, že jinou informaci, tedy jméno nového ministra spravedlnosti, se dozvíme až v úterý.

Jako spása pro všechny novináře a ostatně i pro čtenáře, diváky a posluchače, již tradičně funguje Karlovarský filmový festival. Také díky němu mají česká média, alespoň první čtrnáct dnů v červenci, o čem referovat.

Pro českou okurkovou sezónu je také typické opakování témat. Stejným událostem se média věnují několik dnů po sobě, a to i přesto, že výpovědní hodnota všech textů je velice podobná. Jedno velké téma, jako například odchod české armády z některých měst, se rozdělí na několik menších témat. Co bude s kasárnami? Jak se odchod vojáků dotkne tamních obyvatel? Jsou stížnosti starostů oprávněné? Mnoho informací se tak většinou několikrát nadbytečně opakuje.

Dalším typickým znakem je průnik bulvárnějších témat do, řekněme, seriózních médií. Daleko větší prostor dostávají v létě umělce a sportovci. Politici naopak stojí jaksi v pozadí. To není způsobeno pouze tím, že také politici odjíždějí na dovolenou, ale i faktem, že čtenář, či posluchač, v létě o závažné informace příliš nestojí. Ideální pak je, pokud se zrovna v létě narodí Kateřině Neumannové holčička. Pokud Česká televize reprizuje Nemocnici na kraji města, a doktor Blažej tak může poskytovat aktuální rozhovory. Či pokud Václav Klaus, jenž fandí Bohemians, dostane angínu.

Kromě bulvárnějších témat je, v mediálním létě, kladen větší důraz přirozeně na počasí, cestování, dopravní zpravodajství, kulturu a samozřejmě také na témata, která nezklamou. Tedy zdraví, móda a peníze.

Když si uvědomíme, že všechny příklady letošní okurkové sezóny, na které jsem poukázal, vznikly v době, kdy se projednává reforma veřejných financí, volí se ředitel České televize, bude jmenován ministr spravedlnosti, obměňuje se Ústavní soud a ve Velké Británii hrozí politická krize, můžeme očekávat, že ta pravá okurková sezóna teprve přijde. Pokud ano, nemáme se my novináři, ani vy posluchači, na co těšit.