Okamura nechápe, čeho je Ukrajina symbolem. Nikdo by neměl uvěřit v jeho vlastenectví, říká Fištejn
V době, kdy vzniká nová česká vláda, si lidé po celé republice připomínali výročí sametové revoluce. Jak se vyvíjí politika 36 let po pádu komunistického režimu? „Každý politik, který si myslí, že jemu se podaří vytvořit dokonalou bytost, je na omylu, anebo skončí jako autoritář,“ varuje v pořadu Osobnost Plus Jefim Fištejn, komentátor a esejista, ukrajinský rodák a znalec Ruska, který 17. listopad 1989 pracoval v Rádiu Svobodná Evropa.
Jefim Fištejn byl v listopadu 1989 v Mnichově, kam odešel poté, co ho na začátku 80. let StB dotlačila k emigraci. Mimo jiné kvůli jeho podpisu pod Chartou 77.
Čtěte také
„Nebudu lhát, že jsme v ten den (17. listopadu) už tušili, jak to skončí. To asi ne. Ale den na to a další den na to, to už jsme opravdu nespali. My jsme byli neustále ve studiu, jeden kulatý stůl střídal druhý kulatý stůl. Byli jsme si totálně vědomi toho, že jsme svědky kromobyčejných událostí, které zlomí situaci ve světě a změní rozhodně náš život,“ vzpomíná.
„Uvědomte si, že to je jediná východoevropská revoluce, možná i světová, která si zasloužila název sametová. Skutečně nebyl jediný mrtvý. To bylo mimořádně organizované. Dodnes když dělám přednášky na toto téma, tak šokuji posluchače, většinou z východu, jak dobře to bylo udělané, ačkoliv to bylo totálně živelné,“ připomíná Fištejn.
„Zatíženost hříchem“
Fištějn také připomíná, že po sametové revoluce se zavedlo, že do volených funkcí se nemohl dostat člověk, který sloužil komunistickému režimu. V současnosti je však adeptem na post českého premiéra Andrej Babiš (ANO), který byl podle historických záznamů evidován jako spolupracovník Státní bezpečnosti (StB).
„To, že momentálně volby dopadly tak, jak dopadly, je jenom důkazem toho, že existují zákonitosti. Sociální zákonitosti platí všude. Jen blázen by mohl říct, že předchozí vláda Petra Fialy (ODS) přece udělala všechno učebnicově dobře, přesně,“ popisuje komentátor.
Je přesvědčen, že Fialův kabinet byl poměrně úspěšný, což se prý ukazuje v závěru jejího funkčního období. Zároveň se však podle Fištejna dopustil v mnoha ohledech chyb a není tak divu, že přichází na řadu jiná vláda.
Čtěte také
„Tvrdím, že s lidmi se stalo zhruba to, co se stalo s okolními národy – maďarským, polským, slovenským, ale i jinými, s irským. Co, oni jsou nějací jiní? Oni prostě neměli StB, takže tam nemůže přijít k moci estébák. Ale věrný komunista může přijít k moci. Samozřejmě, to se i stává,“ vysvětluje.
„Znamená to, že ty národy nepochopily pravdu dějin? Asi nemají tu naši zkušenost, anebo mají a věří v něco. Vždyť to vidíme všude. Víra v něco, co může stvořit člověk, je pofiderní sama o sobě,“ myslí si Fištejn.
„Každá politika bude pracovat s nedokonalým člověkem, člověkem zatíženým prvotním hříchem, tak ho pánbůh stvořil. Tu zatíženost hříchem by měl brát v potaz vůbec každý politik. Každý politik, který si myslí, že jemu se podaří vytvořit tu dokonalou bytost, je prostě na omylu, anebo skončí jako autoritář. To je běžná cesta,“ upozorňuje.
„Falešná póza“
Nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) po nástupu do úřadu rozhodl o tom, že se z dolní komory Parlamentu sundá ukrajinská vlajka, která zde visela od začátku Ruskem vyvolané války.
„Okamura nechápe, nebo nechce pochopit, čeho je Ukrajina symbolem. Není symbolem ubližovaného menšího národa, vůbec ne. Je čistým symbolem národa, který vyznává nesmírně konzervativní princip ryzího vlastenectví,“ zdůrazňuje ukrajinský rodák.
„Když je národ ochoten přinést největší oběti kvůli svobodě své země, ze které on odvozuje svou osobní svobodu – Ukrajinec se cítí být svobodný, když jeho země je svobodná. Když je porobena Ruskem, už není svobodný člověk, on už je poddaný nebo otrok,“ dodává.
Čtěte také
„Paradox je v tom, že člověk, který se dušuje a zaříkává vlastenectvím, sundá žitý, hmotný symbol opravdového vlastenectví, které se odehrává před jeho očima. Jak potom má člověk uvěřit, že v případě nouze, v případě napadení, by povolal národ ke zbrani za svou vlast, Českou republiku? Může tomu někdo uvěřit, když on symbol vlastenectví potopí, poníží?“ ptá se Fištejn.
„Nikdo by neměl uvěřit v jeho vlastenectví. Je to falešná póza, nic než póza. Ukrajina je u nás bohužel špatně vykládá pouze jako slabá země napadená větší zemí. Ne, to je apel k nesmírně konzervativním hodnotám, že někdy je lepší umřít za svobodu své vlasti než žít na kolenou,“ uzavírá slavný esejista.
Jak pozoruje Jefim Fištejn vývoj české demokracie od pádu komunismu v roce 1989? Jak se staví k tomu, jaký postoj zaujímá vznikající vláda k soudržnosti se Západem? A jaký existuje způsob, jak ukončit válku na Ukrajině? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
