Ohnivě ledová exoplaneta
V naší sluneční soustavě není kromě Země žádná planeta obyvatelná. Možná Mars, když si ho jednou upravíme. A tak vědci velmi čile pátrají po planetách u jiných hvězd. Říká se jim exoplanety a první byla objevena roku 1995.
Dnes existuje jejich katalog, ve kterém už máme 211 exoplanet. Je to možná až překvapivě velké číslo. Je totiž velmi obtížné exoplanety pozorovat, protože příliš málo svítí a na obloze jsou v těsné blízkosti své hvězdy. Víme o nich tedy velmi málo - většinou jen hmotnost, oběžnou dobu a průměrnou teplotu. Teprve teď vědci dokázali u jedné z exoplanet zjistit něco navíc.
Americký kosmický dalekohled s názvem Spitzer Space Telescope uskutečnil první měření teploty denní a noční polokoule exoplanety. Tento dalekohled pozoruje vesmír v neviditelném infračerveném záření a má za sebou už řadu objevů. Tentokrát ho astronomové namířili na exoplanetu objevenou už roku 1996 a během pětidenního pozorování zjistili překvapující informace. Jedna polokoule planety je horká zhruba 1500 stupňů, zatímco druhá mrzne kolem nuly.
Takto velký teplotní rozdíl je těžké na běžné planetě udržet. Za normálních okolností by se postupně teploty polokoulí alespoň z velké části vyrovnali. Jenomže tato exoplaneta nemá pevný povrch a její atmosféra je úplně jiná než známe ze sluneční soustavy. Atmosféra planety pohlcuje a opět vyzařuje světlo hvězdy tak rychle, že se teplo nestíhá přenášet na druhou stranu exoplanety.
Kdyby náhodou nějaké bytosti na této exoplanetě žili, tak by se ve dne doslova pekli a v noci mrzli. Ale teď jsme se dostali k další zvláštnosti exoplanety. On na ni totiž žádný den a ni noc nenastává. Jedna polokoule má pořád den a druhá pořád noc. Ve sluneční soustavě takovou planetu nemáme, ale u exoplanet je to běžné.
Není to způsobené tím, že by se exoplanety neotáčely. Otáčejí - i tato se otáčí, ale za stejnou dobu zároveň stihne oběhnout kolem hvězdy. Proto k ní natáčí stále stejnou polokouli. Ostatně, nemusíme chodit daleko. Úplně stejně je na tom náš Měsíc. Koukáme se ze Země na přivrácenou polokouli a na tu druhou nikdy zemské světlo nedopadne, tu nemáme šanci vidět. Tahle tzv. vázaná rotace je důvodem rozdílných teplot polokoulí na exoplanetě.
Takže jedna část planety je ohřívaná hvězdou a druhá je ve stínu. Navíc exoplaneta obíhá kolem hvězdy osmkrát blíže než Merkur kolem Slunce a má rozměry jako náš Jupiter, takže je hvězdou ozařována opravdu vydatně. Kromě ní byly u hvězdy Ypsilon Andromedae objeveny ještě další dvě exoplanety. Obě jsou ještě větší než Jupiter, ale obíhají kolem hvězdy už v bezpečné vzdálenosti. Celá soustava je znázorněna na obrázku a porovnána s naší.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
