Odvrací se Česko od liberální demokracie? Unie musí být obezřetná, radí Financial Times

Volební klání v Česku proběhlo týden po výběru nových poslanců v sousedním Rakousku. Výsledek českých voleb ukázal, že tažení populistů napříč Evropou ještě zdaleka není u konce, píše britský deník.

Argument pro své tvrzení spatřuje ve skutečnosti, že se jasným vítězem hlasování stalo teprve pět let fungující hnutí ANO vedené miliardářem Andrejem Babišem.

Z výsledku českých voleb je prý také zřejmé, že de facto zkolabovala podpora tradičních stran levého a pravého středu. Zato krajně pravicová strana získala jedenáct procent hlasů voličů, uvádí Financial Times.

List tak naráží na volební zisk Strany přímé demokracie Tomia Okamury. A dodává, že vítězství Andreje Babiše, bohatého magnáta, který také vlastní některá média, v zemi bývalého sovětského bloku nevyhnutelně vzbuzuje obavy z „uchvácení státu“.

Český Berlusconi

Ve skupině postkomunistických zemí východní Evropy podle britského deníku existuje celá řada příkladů, kdy bohatí političtí vůdci spravují stát s důrazem na prospěch vlastní a svých souputníků. S tím souvisí záměrné oslabování demokratických institucí, pojistek a pravidel, aby si tito magnáti pojistili svou pozici a znesnadnili jakýkoliv pokus o své sesazení.

Otázka zní, jestli se teď Česká republika připojí k Maďarsku a Polsku ve snaze rozšířit ve střední Evropě blok neliberálních politických režimů. Šéf hnutí ANO Babiš zcela jistě sdílí protiuprchlický postoj a nenávist k migrační politice Evropské unie se dvěma politiky v daném regionu – maďarským premiérem Viktorem Orbánem a šéfem polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslavem Kaczyńským.

Pravděpodobný budoucí předseda české vlády ale se svým maďarským a polským protějškem naopak nesdílí společensky konzervativní názory ani nacionalismus. Ve skutečnosti je nepravděpodobné, že by se Babiš stal českým nacionalistou. Protože je Slovák, upozorňuje na souvislosti Financial Times.

Tomio Okamura|foto:Vít Šimánek, ČTK

Andrej Babiš se podle něj spíše podobá bývalému italskému premiérovi Silviu Berlusconimu nebo současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Nejen, že Babiš kombinuje bohatství s politickou mocí, ale stejně jako šéf Bílého domu slíbil voličům, kteří jsou zklamáni tradiční politikou, že bude řídit stát jako firmu.

A není to údajně jediná podobnost vítěze českých sněmovních voleb s jinými velkopodnikateli, kteří se chopili moci v zahraničí. Prezident Trump například ve své předvolební kampani voličům sliboval „vysušení bažiny“ ve Washingtonu. A obdobně také Andrej Babiš proklamoval, že bude bojovat proti korupci, zájmovým skupinám a klientelismu.

Ale jak už zjistil v minulých měsících Trump, techniky podnikového řízení nemusí být vždy použitelné při dirigování tak komplexní, rozsáhlé a složité entity, jakou je stát. V tomto kontextu existuje nebezpečí, které plyne z možné demontáže různých pojistek liberální demokracie, a to vše ve jménu odstraňování překážek pro vládní efektivitu.

Takový přístup, symbolizovaný například Babišovou snahou o zrušení české horní parlamentní komory, může vyústit v podkopání demokracie jako takové, upozorňuje komentář britského listu.

Jiný než Kaczyński nebo Orbán

Bohatý magnát, který vyhrál sněmovní volby v České republice, o sobě říká, že není jako Viktor Orbán. Své obchodní aktivity a společnosti přesunul do svěřenského fondu mimo svůj přímý vliv. A zatímco v průběhu předvolební kampaně tvrdil, že je proti členství České republiky v eurozóně, zároveň zdůrazňuje, že nezastává protiunijní postoje.

Financial Times odhadují, že pokud se Andrej Babiš skutečně ujme vládní odpovědnosti, bude mít na rozdíl od svých protějšků ve Varšavě a Budapešti užší manévrovací pole. K takovému názoru dospějeme, pokud podrobněji nahlédneme na volební výsledky v jednotlivých zemích střední Evropy.

Logo|foto:Český rozhlas

Polská strana Právo a spravedlnost disponuje v zákonodárném sboru ve Varšavě pohodlnou většinou. V Maďarsku má vládní Fidesz Viktora Orbána s přispěním několika poslanců jiných partají sílu na změnu ústavy. Hnutí ANO se ale v České republice nachází v dosti odlišné situaci.

S necelými třiceti procenty získaných hlasů bude pravděpodobně potřeba dvou koaličních partnerů, aby formace s jejich pomocí dosáhla parlamentní většiny. Volba koaličních partnerů je pro ANO přitom značně omezená.

Některé strany totiž s Andrejem Babišem odmítají spolupracovat. Částečně kvůli obvinění policie v souvislosti s čerpáním dotací z evropských fondů. Babiš ale jakékoliv nezákonné jednání popírá, připomíná redakční komentář.

Druhé dělení Evropy

Dodává, že unijní partneři budou muset být obzvláště obezřetní k jakýmkoliv náznakům vzdalování se Česka od liberálního směru. A to vzhledem k tomu, že mladé demokracie jsou obzvláště zranitelné a snáze podléhají manipulaci mocných. Proto bude potřeba Prahu hlídat, aby nedošlo k vývoji, který by připomínal dění v Maďarsku a Polsku, radí Financial Times.

Na několika místech regionu střední a východní Evropy je zkrátka jasně patrný příklon k neliberálním formám demokracie. Pokud by se podobný zvrat udál i v zemi, která svou dosavadní identitu odvozuje od událostí Pražského jara z roku 1968 a Sametové revoluce z roku 1989, byla by to podle britského deníku doopravdy tragédie.

A jakkoliv mají západní státy právo odsuzovat neliberální kroky Varšavy a Budapešti, měly by si prý starší členské země Evropské unie uvědomit, že výsledek voleb ve třech ze čtyř zemí Visegrádské skupiny odráží znepokojení významné části obyvatelstva se statem quo uvnitř integračního projektu.

K uskutečňování dalšího sbližování Unie tak, jak ho prosazují Berlín, Paříž a samozřejmě Brusel, by se tedy mělo přistupovat opatrně. Pokud se odpovědní lidé nebudou zabývat příčinami nespokojenosti, která se v bývalých komunistických zemích projevuje, může se rozkol ještě více obnažit. Rozdělení Evropy na východ a západ se prohloubí a tím dojde i k oslabení samotné Evropské unie, uzavírá redakční komentář Financial Times.