Odvrácená tvář prionů

Prion

Obávané priony zřejmě nemají vždycky jen zápornou roli - podle nové studie mohou některým organismům pomáhat přežít.

Priony si jako původci nemoci šílených krav a lidské Creutzfeldt-Jakobovy choroby vysloužily velice špatnou pověst. Otázkou ovšem je, jak to vypadá s jejich předchůdci - normálními prionovými proteiny, které se běžně vyskytují v organismech od kvasinky až po člověka. Jejich funkce zatím není zcela prostudovaná, ale řada vědců se domnívá, že prionové proteiny i samotné priony mohou mít některé důležité funkce.

Tým amerických odborníků nyní v časopise Cell publikuje výsledky studie prionových proteinů kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Skenování genomu ukázalo, že kvasinky vlastní 24 proteinů, které se mohou změnit do podoby prionů. Před zveřejněním výsledků této studie jich bylo známo pouze pět. Jeden z prionových proteinů, označený zkratkou Mot3, v normálním stavu potlačuje aktivitu genů, které se podílejí na stavbě buněčné stěny. V případě, že se z něj stane prion, svou funkci ztratí a kvasinky díky tomu získají robustní obal, který je chrání proti vnějšímu prostředí. Za určitých okolností - například v prostředí s nízkým obsahem kyslíku - to může kvasince zachránit život. Konverze prionových proteinů na priony tak zřejmě může představovat jeden z mechanismů, kterými se kvasinky adaptují na měnící se prostředí.