Odstěhovat se z vyloučených lokalit je těžké. Obyvatelé se setkávají s diskriminací, říká šéf Agentury pro sociální začleňování

Situace v problémové čtvrti je podle něj špatná dlouhodobě, existují ale i daleko horší lokality. Odmítá také, že by šlo o jakousi no-go zónu, do které není radno chodit. Problémových obyvatel je menšina, kvůli nim ale trpí všichni ostatní.

Čtěte také

Pro pomoc přicházejí lidé, kteří ji dříve nepotřebovali. I pro základní potraviny, popisuje budoucí ředitel Agentury pro sociální začleňování Šimáček

„Žije zde různorodý mix lidí. Starousedlíci i celá řada lidí, kteří sem migrují, protože nemají možnost najít standardní bydlení. Na trhu jsou neatraktivní, musí se neustále stěhovat a tohle bydlení je to poslední, které je pro ně k dispozici,“ přibližuje s tím, že obyvatelé vyloučených lokalit se při snaze najít jiné bydlení setkávají s diskriminací.

V některých vyloučených lokalitách jsou prý nájmy i vyšší než v Mojžíři – někdy se za podobné byty platí deset tisíc korun měsíčně, jinde i dvojnásobek. Někteří ubytovatelé prý také využívají toho, že jejich nájemníci nemají alternativu, a chtějí po nich ještě více peněz, než jsou schopni zaplatit ze sociálních dávek i příspěvku a doplatku na bydlení.

V Česku je prý 1,4 milionu lidí, kteří žijí v riziku, že se dostanou do problémů s bydlením. Nejde přitom jen o lidi bez domova, ale i ty v riziku takzvané bytové nouze, tedy že jim nízké příjmy nebudou stačit na zaplacení nájemného.

Bytová poradna

Systém sociálních dávek podle Šimáčka musí projít proměnou. V minulosti se ukázalo, že řešením není vytváření takzvaných bezdoplatkových zón, které byznys s chudobou neodstranily, naopak situaci ještě zhoršily.

„Chybí nám cenová mapa, která by umožnila diferencovat ceny nájmů a služeb, které se liší podle regionů. Jiné ceny jsou v Praze, Plzni, Brně, Ostravě, jiné v menších městech a obcích právě na severu. Tomu by se přizpůsobila i výše dávek,“ navrhuje.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Alexandra Udženija ničí v krizi bydlení systém pražského udělování bytů potřebným

Zároveň prý musí vzniknout prostor pro alternativy typu obecního či veřejného bydlení. Není přitom nutné všechny byty nově postavit, s výjimkou velkých měst je totiž ve většině regionů přebytek nabídky bytů, spousta z nich ale není ve vyhovujícím stavu. Státní politika podpory bydlení proto musí zahrnovat nejen výstavbu nových bytů, ale i revitalizaci.

Vedle toho již začínají fungovat specializovaná centra nabízející poradenství i nájemní agentury, které dávají garanci majitelům, že byt bude v pořádku a nájemník bude řádně platit. „Běží pilotní provoz na mnoha místech, a pokud zákon projde parlamentem, bude platit od roku 2025. Zatím to vypadá, že jsme blízko,“ věří Šimáček.

„Je to dluh, který tady máme přes 20 let. Mluví se o reformě dávkového systému. Nesmí se to stát tak, jako to bylo s bezdoplatkovými zónami, a aby to byly de facto jen škrty dávek pro lidi, kteří jsou v nuzných podmínkách. Polovina řešení je na straně těch lidí a polovina na veřejné správě,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.