Odsouzení Saddáma

Však také prezident Bush pochválil "mladou iráckou demokracii a její ústavní vládu". Ta pochvala má pravda drobnou formální chybu. Bush naznačuje, že snad Saddáma odsoudili politici, nikoli nezávislý soud. Pro mladou iráckou demokracii je pak špatnou vizitkou, že za nestranný nepovažuje soud s Husajnem Amnesty International, renomovaná organizace sledující dodržování lidských práv. Nikoho mimochodem ani nenapadlo, že by obžalovaný mohl být shledán nevinným. Přiměřeně očekávanému trestu smrti byla v Iráku předem přijata rozsáhlá bezpečnostní opatření, včetně zákazu vycházení v Bagdádu a okolí.

Okolnosti procesu zkrátka budí rozpaky. Politici, ve snaze vytlouct z odsouzení diktátora politický kapitál, odsunuli spravedlnost do vedlejší role. Z procesu s masovým vrahem se jim podařilo učinit proces politický, čímž se zločinec stal v očích mnoha lidí obětí. Účelové zatažení soudu s Husajnem do americké politické kampaně je tak v jistém smyslu znevážením památky lidí, které nechal Husajn povraždit. Bylo by ale naivní, čekat nějakou útlocitnost od politiků, kteří musí vysvětlit voličům, proč v osvobozeném Iráku zemřelo tři tisíce amerických vojáků a pod dohledem osvobozenecké armády na sedm set tisíc Iráčanů. To se nevysvětluje snadno.