Odsoudí v Chorvatsku vlastní generály?

Hlavním motivem, proč občané Chorvatska vyšli do ulic byl ale fakt, že vláda premiéra Ivici Račana nezabránila trestnímu stíhání penzionovaného generála Mirka Norce. Do té doby bylo nemyslitelné, aby národní chorvatská spravedlnost vydala zatykač na muže, považovaného ne nepodstatnou částí veřejnosti za národního hrdinu. Mirko Norac byl typickým produktem občanské války z let 1995 až 1995. Protože většinu důstojníků někdejší Jugoslávské lidové armády byli Srbové, neměly nově vznikající chorvatské ozbrojené síly dostatek důstojníků. A tak se zmíněný Mirko Norac stal už v 25 letech plukovníkem, v té době nejmladším důstojníkem chorvatské armády, která dosáhl této hodnosti. Dalším příkladem zmíněného hledání důstojníků byl i generál Rahim Ademi, původem etnický Albánec.

Ten se společně s Mirkem Norcem ocitl na lavici obžalovaných v procesu, který včera začal u župního soudu v chorvatském Záhřebu.

Ačkoli jejich causa měla původně probíhat před soudním tribunálem v Haagu, skončili obžalovaní nakonec před chorvatským soudem. Jde o první podobný případ, kdy mezinárodní spravedlnost předala takovou causu do rukou chorvatským orgánům. Jde o všeobecnou tendenci spojovanou s blížícím se koncem Mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny. Ten hodlá postupně předávat zbývající případy národním soudům příslušných republik bývalé Jugoslávie.

Faktem je, že souzení lidí, považovaných ve svých zemích za národní hrdiny by ještě před několika lety nebylo myslitelné. Tlak na jednotlivé post jugoslávské státy, aby se jejich úřady podílely na zatýkání svých občanů byl tehdy spíše slabší, stejně jako vlády těchto zemí, nastoupivší po nesmiřitelných poválečných režimech. Bylo tomu tak i na počátku našeho desetiletí v případě Chorvatska. Vláda postkomunisty Ivici Račana byla tehdy pod tlakem nejen ze zahraničí, ale také části společnosti, která ještě stále prožívala smrt diskutabilního zakladatele novodobé samostatnosti Chorvatska, prezidenta Franja Tudjmana. Od jeho úmrtí uplynulo od tehdejšího vydání zatykače na generála Norce pouhých 15 měsíců. Za Tudjmanova života by něco podobného asi nebylo společensky únosné.

Včera zahájený ostře sledovaný proces je dalším důkazem, že každé tabu má svůj konec. Chorvatsko je si dnes vědomo, že pokud chce definitivně vstoupit do Evropské unie, bude muset podobné případy v rámci standardů demokratických společností bez odkladů řešit. A to i tehdy, že to u části společnosti může vyvolávat šimrání v žaludku.

Podobně jako Srbsko, se kterým minulý týden obnovila EU rozhovory o přidružení, které byly přerušeny na nátlak haagského tribunálu kvůli neochotě vydat spravedlnosti generála Mladiče a další hledané, si tlak z Bruselu zažilo i Chorvatsko.

Země, která byla v integračních procesech po dlouhou dobu vždy o krok napřed před Srbskem, čelila přerušení rozhovorů o plném členství v Unii za to, že tamní úřady nedokázaly po léta zatknout dalšího někdejšího generála Ante Gotovinu. Poté, co byl hledaný, disponující pasy několika zemí, nakonec zatčen ve Španělsku, integrační jednání pokračovala.

Zpět k případu Norac-Ademi. Oba penzionovaní vysocí důstojníci jsou obviněni z toho, že jako vojenští velitelé oblasti města Gospič a jeho okolí nedokázali v září roku 1993 zabránit masakrům minimálně osmadvaceti srbských civilistů. Celá tehdejší operace měla a do značné míry má i dodnes punc nezpochybnitelnosti jako součást snahy o znovu připojení Srby ovládaných území do chorvatských rukou. Vojenská akce v roce 1993 byla úspěšná. O jejím průběhu byla chorvatská veřejnost informována jako o slavném vítězství. Pokud se o masakrech civilistů vědělo, s ohledem na tehdejší chorvatsko - srbský konflikt a zločiny spáchané Srby nad Chorvaty například ve Vukovaru se nad nimi přivíraly oči. To se však téměř 15 let od zmíněných událostí změnilo.

Chorvatské úřady informovaly Haag, že líčení bude probíhat bezodkladně. I ti největší optimisté ale připouštějí, že soud bude v ideálním případě trvat nejméně rok.

Zatímco generál Ademi sledoval průběh vyšetřování na svobodě, spoluobviněný Mirko Norac z vězení. Tam si totiž už odpykává 12 ti letý trest za jiný masakr, který proti srbským civilistům spáchaly chorvatské jednotky pod jeho velením v roce 1991.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .