ODS zapomněla na předvolební sliby v sociální oblasti

V programovém prohlášení vlády se však mluví o tak velkých sociálních škrtech, že je i drsný finančník Miroslav Kalousek nazval drastickými. Teď nechme stranou, že z mnoha dobrých důvodů jsou lepší Topolánkovou vládou navržené škrty, než Topolánkovo lakování z května 2006. Lepší příklad, co zbývá z předvolebních slibů než sejde první sníh, asi jen tak nebude k nalezení.

Tehdy 23. května roku 2006 jsme se dozvěděli velkolepé věci. Aby bylo všem jasné, že je občanští demokraté myslí vážně, předvolební dokument podepsal jejich předseda Mirek Topolánek ve světle televizních kamer vlastnoručně jako skutečnou obchodní smlouvu. ODS ve smlouvě občanům garantuje, že daně klesnou sto procentům daňových poplatníků i všem firmám. Je pravda, že stejné věty se najdou i v programu pravicové vlády - jen se mezitím neobjevil konkrétní návrh, jak na to ODS půjde.

Slib, že daňové přiznání bude na jednom listu, se ovšem zapomněl, a co je horší, zřejmě už neplatí formulace, že "úpravy DPH nepoškodí žádnou skupinu obyvatel. U 70 % zboží a služeb daňová sazba klesne (mj. u tepla a energií). Případné zvýšení cen malé části zboží a služeb o několik procent bude kompenzováno vyššími čistými příjmy a důchodcům valorizací penzí ve výši 1000 Kč měsíčně."

Penze se o tisíc korun tedy nezvýšily, došlo jen k poloviční valorizaci, kterou slíbila už Paroubkova vláda. Není možné splnit, že u 70 procent zboží daňová sazba klesne. U daně z přidané hodnoty existují, jak známo, dvě sazby. Základní je 19 procent a snížená pět procent. Do té snížené patří 43 procent obratu všech plátců DPH. Občanští demokraté tedy jistě nemysleli, že budou snižovat i pětiprocentní sazbu.

Dnes vůbec není jisté, že se horní sazba sníží - plánuje se ve výši 17 až 19 procent. Zato dolní sazba půjde nahoru, jen není jisté, o kolik. To se dotkne základních potravin, bydlení a dopravy. Teplo a energie zdraží po zavedení ekologické daně. Velmi těžké tedy bude udržet pravidlo, podle kterého vyšší DPH a ekologická daň budou kompenzovány pouhým snížením daní z příjmu. Vládní program to pro jistotu neslibuje. Vláda trvá na dalším slibu, že nezavede školné, ovšem "zastavit současné snižování životní úrovně důchodců ve srovnání s těmi, kteří pracují" - to bude zapeklité.

Slib je jasný - důchody by měly růst stejně rychle jako mzdy. Ovšem v programovém prohlášení už najdeme něco jiného: důchody porostou, aby se nesnižovaly reálné příjmy důchodců, tedy o inflaci. To by ovšem bylo poloviční tempo a také by bylo nižší než za sociálnědemokratických vlád.

Víc originálně ODS obchází závazek, že se nebude povinně zvyšovat finanční spoluúčast ve zdravotnictví. V programu vlády stojí, že o spoluúčasti pacientů se bude diskutovat. Ovšem zároveň se počítá se zavedením poplatků za návštěvu ordinace a za stravu v nemocnici. To však není spoluúčast, takže na papíře zůstane slib zachován, i když občané budou víc platit tak jako tak.

Stejné je to se slibem, že "výrazně snížíme celkové doplatky za léky proti současnému stavu, poškozujícímu hlavně chronicky nemocné a starší spoluobčany." S doplatky pro chronicky nemocné to možná bude lepší, ovšem pokud budou občané platit dvacet nebo padesát korun za každý recept, celkově se doplatky zvýší zcela určitě.

Následuje odstavec, podle kterého "Peníze ve zdravotnictví soustředíme především na co nejkvalitnější léčbu vážnějších onemocnění." To se zřejmě splní, protože dvě miliardy za tím účelem už ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v letošním roce vyčlenil.

Mirek Topolánek se pak ještě vlastním podpisem zavázal, že "zruší nesmyslné zákony a předpisy komplikující život našim občanům a firmám (mj. minimální daň, registrační pokladny, placení nemocenské firmami, zákon o neziskových zdravotnických zařízeních, omezení studentských brigád)". Tyto závazky se v programovém prohlášení skutečně objevily - tedy většina z nich.

Plán jak "zjednodušit zbytečně byrokratické zákony (mj. živnostenský zákon, školský zákon)", ovšem už zmizel. Příliš se toho tedy dodržovat nebude - z deseti předvolebních slibů zůstaly ve vládním programu jen čtyři.

Občané se mohou cítit podvedeni, je ale zbytečné se nad tím rozčilovat. Pokud to nevěděli ještě loni, že se předvolební sliby obvykle neplní, budou to vědět aspoň příště.

Navíc z pohledu českých veřejných financí a v důsledku celé ekonomiky by vadilo mnohem víc, kdyby Topolánek na svých garancích trval. Jen růst penzí by státní pokladnu s přehledem zruinoval.

Dokonce je možné občanským demokratům navrhnout, aby netrvali ani na všech zbylých čtyřech slibech. Například zavést školné je nutnou podmínkou k tomu, aby se univerzity změnily na moderní vzdělávací ústavy, které by mohly konkurovat světu.

Míra neupřímnosti volebního vítěze je přesto neobvyklá. Vzbuzuje totiž otázku - kdy vlastně platí slovo, které občanští demokraté občanům dávají. Věřme, že s programovým prohlášením vlády to už myslí vážně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .