Odkud přišli primáti?

31. červenec 2006
Monitor

Dlouhé roky se vědci snažili objasnit výskyt prvních primátů v Asii, Evropě, a Severní Americe před 55 miliony let. Teď snad konečně našli klíč k záhadě.

Víme, že před 55 miliony let žili první primáti v Asii, Evropě a v Severní Americe. Kde však byli nejdříve, se dosud nevědělo. Dříve existovaly 4 verze, které objasňovaly geografickou mapu rozšíření primátů. Podle jedné vznikli primáti v Africe a odtud se rozšířili do Evropy a Grónska, poté se objevili i v Severní Americe. Podle druhé verze byla rodištěm primátů Severní Amerika a do Asie se dostali po tehdy existující úžině. Třetí hypotéza říkala, že primáti vznikli v Africe i Asii současně a přes Severní Ameriku se dostali do Evropy. A nakonec, podle čtvrtého předpokladu, se primáti objevili v Asii a rozšířili se jak na východ - do Severní Ameriky, tak na západ - do Evropy.

Nejnovější výzkumy provedli odborníci z Michiganské univerzity, Lékařské fakulty Univerzity Johna Hopkinse a Královského belgického institutu přírodních věd. Hlavním objektem jejich sledování byl takzvaný Teilhardina, první známý druh primáta, který připomínal současného nártouna, což je nejmenší primát na světě. Dosahuje velikosti nanejvýš 12 cm a charakteristický je tím, že má velké kulaté oči, což mu dodává poněkud komický výraz. Teilhardina je považován za nejstarší druh primátů v Asii a v Evropě, ale v Severní Americe se tito živočichové objevili současně s druhem Cantius - nevelkými čtyřnohými lemury.

Vědci přezkoumali všechny čtyři hypotézy a porovnali je s přesnou dobou rozšíření Teilhardina v Asii, Evropě a Severní Americe. První primáti se rozšířili právě v době výrazného globálního oteplení. Pro přesné výpočty jejich postupu proto odborníci použili křivky izotopů uhlíku, které byly nedávno sestaveny na třech kontinentech. V atmosféře, v zemi i živých organismech je obsaženo různé množství izotopů uhlíku. Nadbytek uhlíku-12 charakterizuje začátek období takzvaného Paleocene-Eocene globálního oteplení, ve kterém přirozený skleníkový efekt vyvolal rychlé oteplení klimatu. Bylo proto směrodatné, kolik uhlíku se nachází v pozůstatcích zkoumaných primátů. Podle množství uhlíku-12 vedou Teilhardinové, nalezení v Asii a evropští představitelé tohoto druhu. Za nimi následují ti ze Severní Ameriky.

Na základě těchto údajů vědci konstatovali, že ve skutečnosti Teilhardinové migrovali z jižní Asie do Evropy a odtud se rozšířili do Severní Ameriky přes Grónsko. To všechno trvalo zhruba 25.000 let.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.