Odhalené tajemství jedu ptakopyska
Vědci poodhalili složení jedovatého koktejlu molekul, kterým se brání samci ptakopysků.
Australský ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) je jedním z mála jedovatých savců. Samci ptakopysků mají na zadních končetinách dlouhé ostruhy, do kterých ústí jedové žlázy. Tyto zbraně využívají především v půtkách s jinými samci, během kterých si hájí své teritorium. Jed je pro malá zvířata smrtelný a u člověka vyvolává dlouho přetrvávající intenzivní bolest a otoky.
Dřívější výzkumy ukázaly, že v lidských nervových buňkách jed ptakopyska způsobuje chemické reakce, které způsobují bolestivé pocity. Přesné složení jedu ptakopyska ale dlouho zůstávalo neznámé a až dosud nebylo jasné, která ze složek tohoto koktejlu molekul bolest způsobuje. Tým australských a japonských vědců teď ale při luštění jedu ze žláz ptakopyska pokročil a oznámil identifikaci 11 nových peptidů. Jeden z nich, pojmenovaný jako heptapeptid 1, interaguje s receptory nervových buněk a podle vědců je zodpovědný za hlavní část bolestivých účinků jedu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
