Odborářské protesty a komunisté
Málo lidí, hodně hluku. Tak by se stručně dalo charakterizovat čtvrteční pochod pořádaný Asociací samostatných odborů. Pár tisícovek protestujících nemohlo Špidlovu kabinetu nahnat strach a těžko, kvůli takovéto demonstraci bude vláda zásadně předělávat návrh reformy veřejných financí.
Opět se potvrdilo, že v současné době není situace odborovým protestům příznivá. Případné razantní sociální škrty jsou totiž daleko, a nízká životní úroveň se netýká tak širokých vrstev, aby vyhnala do ulic deseti tisíce lidí. Nelze se proto divit reakci ministra financí. Bohuslav Sobotka odborářům vzkázal, že vláda nemá žádný prostor, aby mohla ustoupit jejich mzdovým požadavkům. "Vzdát se plánu konsolidace rozpočtu je příliš vysokou cenou za to, aby se odboráři uklidnili", prohlásil podle ČTK ministr financí.
Samozřejmě, pokud by se odborářský tlak stupňoval, musel by patrně změnit svoje stanovisko. Nic nenasvědčuje tomu, že by k podobnému vývoji došlo. To by musela být pravdivá slova z vedení KSČM. To se v souvislosti s protesty proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí nechalo slyšet, že jsou s odbory na jedné lodi. Komunisté tedy vyslali veřejný signál, že by rádi dostali odbory do své sféry vlivu. Rostoucí sociální napětí a dramatický pokles životní úroveň by jim k tomu mohl nahrát.
Jejich smůla spočívá v tom, že se nic takového neděje. Takže, jejich slova o získání odborů na svoji stranu jsou spíše nesplnitelným přáním. Tím spíše, že někteří současní i bývalí odboroví předáci se dostali do Sněmovny a do Senátu na kandidátce Sociální demokracie, nebo alespoň s jejich podporou. Takže kontakty na tuto stranu jsou ze strany odborů velmi silné. Lze si těžko představit, že by se měly přerušit. Bude spíše záležet na šikovnosti vedení ČSSD, jak umožní odborům zachovat si tvář a zároveň prosadit i některá nepopulární opatření.
To, že k masovým demonstracím nedocházelo těsně před referendem o vstupu země do Evropské unie, dokazuje, že se vládě daří udržovat odbory v přijatelných mezích. Pokud sedí ve Strakově akademii dobří stratégové, pak bude veřejnosti představen kompromis. Vláda některým požadavkům odborářů ustoupí a jiné naopak zamítne. Všichni budou spokojeni a protesty utichnou. Stačí připomenout požadavky odborů na zavedení registračních pokladen nebo majetkových přiznání.
Člověk nemusí zrovna důkladně studovat program Sociální demokracie, aby poznal, že právě tyto požadavky jsou de facto evergreenem ČSSD. Zdá se tudíž, že jedinému komu zbudou oči pro pláč budou komunisté. Nesplní se jim přání, aby získali odbory na svoji stranu. Při současném vedení KSČM by jakákoli náklonnost k této straně byla pro odbory sebevraždou. Lze si představit, že v takovém případě by odborové řady opustili tisíce členů. Takže by ztratily prestiž a těžko by hledaly ve společnosti podporu pro svoje akce. Což by zase znamenalo, že by prokomunistické plány byly prakticky nepoužitelné. Navíc komunisté mají nyní poněkud jiné starosti než lanařit odboráře.
Je veřejným tajemstvím, že uvnitř KSČM to vře. Důvodem je referendum o vstupu země do Evropské unie. Konkrétně postoj některých komunistických funkcionářů. Předseda Grebeníček a místopředseda Exner prý nemohou strávit, že místopředseda Dolejš doporučil členům příznivcům KSČM, aby vstup země do unie podpořili.
Proto Grebeníček Dolejše a další proevropsky orientované komunisty vyzval, aby se vzdali svých postů ve vedení strany a ve Sněmovně. Zkrátka vše nasvědčuje tomu, že uvnitř KSČM vypukne v brzké době střet o budoucí podobu této strany. Možná, že za pár měsíců dokáže veřejnosti nabídnout modernější tvář, než jak jí dosud prezentuje Grebeníček. Samozřejmě, i sebedokonalejší vizáž nemůže překrýt fakt, že po zkušenostech s chováním komunistických funkcionářů v minulém století je třeba pohlížet na komunistické sliby s velkou dávkou nedůvěry. Otázkou zůstává, zda by si potřebnou skepsi dokázali udržet například odboráři v době, kdy by sociální situace ve společnosti byla skutečně velmi napjatá a kdyby jim komunistickou náruč otevíral místo Grebeníčka Dolejš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.