Od ničemů k pseudoaristokracii,

Pan Oreškin si všímá kupříkladu takové poměrně nenápadné propriety, jako jsou pánské hodinky. V podnikatelském prostředí, a to nejen ruském, se má za to, že cena hodinek by měla odpovídat měsíčnímu příjmu. U takzvané vyšší střední třídy je to tedy nějakých 10-20 tisíc dolarů. Pokud jde o skutečného velkopodnikatele, může mít hodinky třeba za 50 tisíc - samozřejmě dolarů. Malá poznámka na okraj: Když si redakce listu vědomosti všímala, jaké hodinky nosí kupříkladu Vladimír Putin, ukázalo se, že tato nenápadná součást jeho garderóby stála něco mezi 20 a 30 tisíci dolary a podle tohoto příznaku právě Putin patří k vůbec nejskromnějším. Ruské elity byly v sovětské epoše systematicky likvidovány, což znamená, že ty dnešní mají zcela nevyhnutelně podobu náhražky. Dmitrij Oreškin zcela rozumně a bez afektu upozorňuje na to, že tento proces je přirozený a že děti životem už přece jen poněkud poučených a společensky přežehlených nových Rusů budou mít perfektní vzdělání, budou mluvit několika jazyky, budou se umět chovat nejen v ruské lázni, ale i v mezinárodním hotelu kdekoli na světě a fenomén dnešní ruské pseudoaristokratičnosti tak postupně zcela potlačí. Dnešní elity elitami zatím být neumějí a v dnešní Moskvě je zcela běžné, že státní úředník s oficiálním příjmem 2-3 tisíce euro jezdí v autě za 100 tisíc. Signál, který z toho automaticky vyplývá, je jasný - tento člověk žije spíš z úplatků než ze své mzdy. Jak správně upozorňuje Oreškin, ve slušné společnosti někde v Německu, Švýcarsku či Belgii by něco takového bylo zcela vyloučeno. Ruský politolog se ptá: Jak je možné, že manželka předsedy Státní dumy Borise Gryzlova ještě nedávno jezdila v módním superdžípu BMW X5? Jaký plat bere její manžel? Dnešní ruské elity či to, co se za ně vydává, se zkrátka zatím dopracovaly jen toho, že si nakupují vnější pozlátko. O tom, co je to nenápadný půvab buržoazie, nemají nejmenší ponětí. Zatím nevědí, že společenská váha se buduje jinak než počtem rozházených milionů a celkem správně si uvědomují, že kdyby neměli obrovské vily, víc než drahá auta a náramkové hodinky, které pro řadového Rusa představují pohádkové jmění, nikdo by si jich ani nevšiml. Většinou by totiž nebylo proč. Volně s tímto tématem souvisí i přemítání o tom, kolik peněz v dnešním Rusku stačí na slušný život. Podle průzkumů veřejného mínění je to průměrně něco přes 40 tisíc - tentokrát rublů, tedy necelého půldruhého tisíce euro. Tohoto příjmu však v dnešním Rusku dosahuje jen asi 14 % lidí, většinou mužů středního věku a s vysokoškolským vzděláním. Závěrem tohoto zamyšlení plného čísel ještě pár údajů, dokreslujících to, jak se vyvíjí systém ruských elit. Když byl již zmiňovaný Vladimír Putin prezidentem, předsevzal si, že do roku 2015 bude v Ruské ke střední třídě patřit 60-70 % Rusů. Dnes však (díky Vladimiru Putinovi a jeho faktickému zestátňování rozhodujícího ruského průmyslu) 80 % ruského HDP vytváří 400 největších společností. Což znamená, že střední třída, která je solí každé skutečně rozvinuté společnosti, v Rusku nevzniká a ještě dlouho vznikat nebude. To, co se v Rusku jako elita či chcete-li jako nová aristokracie rodí, není ani elita, ani aristokracie. Je to jen nová státem hýčkaná oligarchie, která zatím neprokázala jinou schopnost než rozprodávat zcela mimořádné a jinde ve světě nevídané přírodní bohatství. Skutečného rozvoje se proto současné Rusko dočká až ve chvíli, kdy toto bohatství dojde a také největší země světa bude konečně nucena něco vytvářet. Zatím k tomu ničím nucena není.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .