Od jaderných zbraní po konec fosilních paliv. Organizace Greenpeace vznikla před půlstoletím

15. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Protest organizace Greenpeace proti fosilním palivům

Zákaz testování jaderných zbraní, lovu velryb nebo konec vyvážení jaderného odpadu moří. To jsou jen některé z aktivit, které pomohla ukončit ekologická organizace Greenpeace. Fungovat začala 15. září 1971, přesně před padesáti lety. Svými spektakulárními akcemi, často za hranicí legality, dokázali členové organizace upoutat pozornost a nastavovat globální ekologická témata.

„Na začátku byla skupina dvanácti rozhněvaných mužů, kteří vypluli na staré lodi k souostroví Amčitka, kde měl proběhnout vůbec největší test atomových zbraní,“ vzpomíná někdejší mluvčí a fotograf české pobočky Greenpeace Václav Vašků na akci, která před padesáti lety položila základy jedné z největších ekologických organizací světa.

Čtěte také

„I když jejich cestu ukončila armáda, která je zatkla a vrátila zpět, tato akce na sebe strhla pozornost médií. A tahle malá cesta způsobila, že dnes má Greenpeace pobočku v pětapadesáti zemích světa a dostala se do povědomí veřejnosti. Přímo na místě činu se snaží ukázat, že je něco špatně.“

Jak pokračuje přírodovědec Vojtěch Kotecký, který působí v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a má i zkušenosti z ekologického Hnutí Duha, právě tyto často konfrontační akce poutají pozornost lidí, potažmo i vlád a nadnárodních podniků. A ty pak pod tlakem veřejnosti mění své procesy.

Možná že nejvíce specifické pro Greenpeace je důraz na globální rozměr. Navíc hodnotí znečištění i lidské rozměry ekologických problémů.
Vojtěch Kotecký

„Greenpeace byli na začátku odlišní dvěma věcmi. Za prvé spektakulárností svých akcí. Na jedné straně prováděli tichou diplomacii a na druhé straně na sebe upozorňovali velmi výraznými a nápadnými akcemi. Druhým momentem bylo to, co se projevilo i v jejich názvu, tedy propojení ochrany přírody a odzbrojení a souvisejících problému,“ vysvětluje Kotecký.

Čtěte také

„Možná že nejvíce specifické pro Greenpeace je důraz na globální rozměr. Zatímco většina ekologických organizací pracuje na místní úrovni, Greenpeace mají silný důraz na mezinárodní rozměr. V tom se spíše podobají organizacím, které se zaměřují na ochranu biodiverzity jako Světový fond na ochranu přírody (WWF). Navíc hodnotí znečištění i lidské rozměry ekologických problémů. Tím trochu vyčnívají,“ hodnotí Kotecký.

V Česku hlavně energetika

Česká pobočka Greenpeace má zhruba čtyřicet zaměstnanců a asi tisíc dárců, kteří přispívají na provoz. Jak říká její ředitelka Zahide Senterzi, hlavním tématem ve světě i u nás je klimatická změna:

„V České republice upozorňuje naše agenda hlavně na energetiku. V říjnu vydáme studii, kde představíme scénář, jak se zbavit fosilních paliv do roku 2050. Zároveň teď máme kampaň zaměřenou na krušnohorské bučiny, které jsou nahrazované nepůvodními druhy.“

V České republice upozorňuje naše agenda hlavně na energetiku. Teď máme i kampaň zaměřenou na krušnohorské bučiny.
Zahide Senterzi

Celkově organizace usiluje o implementaci závazků EU i jiných zemí světa na uhlíkovou neutralitu do roku 2050.

Čtěte také

Podle Vojtěcha Koteckého se tak ze spíše protestní organizace za uplynulá desetiletí postupně stala účinnou organizací, která umí měnit stav životního prostředí i veřejného mínění:

I u nás jsme před několika lety viděli, jak se začalo mluvit o tom, že česká spotřeba palmového oleje přispívá k odlesňování Indonésie. A najednou se řada českých firem začala dívat na své ingredience a výrobu a palmový olej postupně odstraňovat.“

Částečně proto, že si firmy začaly více uvědomovat, že tento model není dlouhodobě udržitelný. Když je váš byznys založený na tom, že ve velkém těžíte indonéský prales, tak se jednou začnete zajímat, co se stane, až ho dotěžíte. A jestli byste se neměli začít zajímat i o nějaké udržitelnější řešení.“

Poslechněte si reportáž Ondřeje Ševčíka.

Spustit audio

Související