Nikomu neubližujeme, ani neničíme cizí majetek, obhajuje protesty Greenpeace Jana Pravdová

Oteplování planety a s ním spojená změna klimatu v posledních letech patří mezi nejčastěji skloňovaná témata. Také Češi – ve velké míře dosud k celé problematice spíše skeptičtí – podle posledních sociologických průzkumů pomalu mění svůj názor. Klima se stává tématem i u nás.

Čtěte také

Jsme Rozděleni klimatem? Na problému se shodujeme, ale pořád je to pro nás abstraktní, říká spoluautor výzkumu Buchtík

„Myslím si, že už i lidé v České republice to začali hodně pociťovat, když nemají vodu ve studnách, když vidí suchá pole, když jsou řeky bez vody,“ míní Pravdová, která se tématu dlouhodobě věnuje.

Svůj podíl na tom má i mladá nastupující generace, extrémní projevy počasí nebo poslední hodnotící zpráva mezivládního panelu pro klima IPCC. „Neexistuje jedna událost, která by všechno změnila. Ale těch momentů je kolem nás mnoho a všechny jsou hodně důležité,“ dodává.

Debata se podle ní už ale nevede o tom, jestli se situace dá zvrátit, ale o tom, jak moc se může ještě zhoršit.

Čtěte také

Změnu klimatu způsobuje člověk tím, jak se stará o krajinu a jak vypouští emise, shrnuje klimatolog závěry panelu OSN

„Teplota se může změnit o jeden a půl stupně anebo třeba o pět. A ty rozdíly jsou obrovské. Kdyby se oteplilo o pět stupňů, tak už to v podstatě není slučitelné s životem lidské civilizace,“ varuje Pravdová a upozorňuje:

„I pokud se nám podaří, aby to bylo o dva stupně, dopady budou pořád citelné. A to bohužel pro lidi, kteří žijí na globálním jihu v různých rozvojových zemích. Na ty to dopadá nejvíce.“

Boj na rypadle

Ekologické organizace, mezi které patří právě Greenpeace, jsou známé také tím, že se nebojí na různá témata upozorňovat něčím, čemu samy říkají přímé akce.

Čtěte také

Zabrání rypadla může fungovat v Americe, ne v Česku. Vytváří to negativní emoce, vysvětluje marketér

„Jde o to opravdu viditelnou formou upozornit na problém, o kterém si myslíme, že není dostatečně řešený,“ poznamenává Pravdová.

Takovou akcí bylo například loňské obsazení rypadla v povrchovém dolu na Mostecku. „Jedním z důvodů bylo to, že Česká republika stojí na rozcestí, kdy se musí rozhodnout, kdy a jakým způsobem skončí s uhlím. My jsme vlastně reagovali na tehdejší nečinnost uhelné komise, vládního tělesa, které mělo navrhnout, kdy Česko od uhlí odejde,“ vysvětluje aktivistka.

Mediální zájem akce opravdu vzbudila, ačkoliv ne všichni pro formu protestu měli pochopení.

Čtěte také

Kdy skončí uhlí, jasně rozhodl trh, ne vláda. A bude to dřív než rok 2038, zní ze Sokolovské uhelné

„Počítáme s tím, že to může vyvolat kontroverze. Ale snažíme se otevřít veřejnou debatu, vyvolat diskuzi. A vytvořit poptávku po tom, aby se problém řešil. Víme, že někteří lidé nemusí s touto formou souhlasit, ale je to způsob, jakým se o tématu dozví,“ říká Pravdová s tím, že si často lidé z jiných regionů ani nedokáží představit, jak taková povrchová těžba vlastně vypadá.

„Snažíme se přinášet svědectví lidem, kteří to nevidí. A chceme, aby si udělali svůj názor – aby si něco zjistili a něco se o tom dozvěděli.“

Týden ve vězení

Osm aktivistů a aktivistek Greenpeace brzy ráno vylezlo na rypadlo dolu Vršany u Mostu.|foto:Greenpeace ČR, Twitter

Právě proto, aby byla kontroverze akcí co možná nejmenší, jsou všechny formy protestu organizované Greenpeace zcela nenásilné.

„Určitě nikomu nikdy neubližujeme ani bezúčelně nepoškozujeme majetek. A snažíme se vždy situaci deeskalovat, neútočíme na žádné jiné účastníky na akcích,“ popisuje průběh protestů Pravdová.

„Všichni lidé, kteří do toho s námi jdou, jsou trénovaní právě na to, jak tyto akce dělat nenásilně a jak se chovat ve vypjatých situacích,“ doplňuje.

Čtěte také

Klimatolog Halenka: Co se s klimatem děje, jsme věděli dávno. Za situaci, kam se dostáváme, si můžeme sami

Přesto se může stát, že protesty Greenpeace mají i právní dohru. Podobně jako zdolání těžební věže v nitranském okrese na Slovensku.

„Ta těžební společnost dlouhá léta nejenom těžila uhlí, ale vlastně způsobovala různé úniky toxických látek do řek. Takže to neovlivňovalo jen klima, ale i bezprostřední okolí a životní prostředí,“ vzpomíná Pravdová, která společně s dvanácti kolegy skončila na týden ve vězení.

„Byli jsme zadrženi a obviněni z ohrožení veřejně prospěšného zařízení. Což je samo o sobě zajímavý obrat – že by vlastně uhelná infrastruktura měla být veřejně prospěšná, když víme, jaké dopady má na klima,“ usmívá se aktivistka.

Byli jsme obviněni z ohrožení veřejně prospěšného zařízení. Zajímavý obrat, že by vlastně uhelná infrastruktura měla být veřejně prospěšná.
Jana Pravdová

Tehdejší akce vyvolala velký zájem nejen na Slovensku, ale i v dalších evropských zemích. Největší radost má ale Pravdová z toho, že se ozvali i místní lidé.

„Začali se angažovat. Byl to impulz pro ty, kteří pasivně přihlíželi. Něco se jim nelíbilo, ale třeba nemohli z nějakého důvodu dělat více. Začali se organizovat a začali proti tomu více vystupovat a bojovat. Vlastně i díky tomu si Slovensko stanovilo, že odejde od uhlí do roku 2024,“ míní aktivistka Greenpeace Jana Pravdová.

Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Nováka a Jany Pravdové.

Ta na sebe prozradila třeba to, jak se z dívky z hornické rodiny stala dobrovolnice a později profesionální aktivistka. A společně probrali také to, že adaptace na nové klimatické podmínky v sobě skrývá i možnost zkvalitnit život jednotlivých lidí.