Obrana proti jedu invazivních ropuch

Jihoamerické ropuchy obrovské (Bufo marinus) kolonizují Austrálii už od 30. let minulého století. Původní australskou faunu ohrožují několika způsoby – přímou predací, potravní konkurencí a také tím, že se samy nechávají sežrat. Ropuchy obrovské jsou jedovaté a množství jedu bufadienolidu, které obsahuje 1,8 kg vážící dospělý jedinec, dokáže zahubit i vzrostlého krokodýla. Někteří plazi se však otravy ropuším jedem nemusí bát. A co je pozoruhodné, svou imunitu získali díky jinému invazivnímu organismu.

Scink tilikva australská (Tiliqua scincoides), pro kterého je charakteristický sytě modrý jazyk, se hojně vyskytuje ve východní Austrálii. Tuto oblast kromě ropuch místy kolonizovala také rostlina Bryophyllum delagoense z čeledi tlusticovité, která pochází z Madagaskaru. I ona je toxická a její jed se podobá ropušímu bufadienolidu. Australští vědci zjistili, že tilikvy žerou jedovaté květy a mimoděk tak získávají odolnost vůči ropušímu jedu. V přírodě odchytili 75 plazů, injekcí jim vstříkli malou dávku ropušího jedu a sledovali, nakolik jed zpomalí jejich pohyby. Nejvyšší odolnost projevovaly tilikvy z míst, kde rostly jedovaté invazivní rostliny - a to bez ohledu na to, jestli se na nich vyskytovaly také ropuchy.

Zdroj: American Naturalist