Objevy děláme v řádu měsíců a příprava trvá roky, říká egyptolog Miroslav Bárta
Jak úspěšní čeští archeologové poznají, kde mají začít v poušti v Abúsíru kopat? Nejen o tom hovořil host Studia Leonardo egyptolog Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře.
„Představa, že přijedete s kloboukem a bičem za pasem, a ukážete na místo, kde uděláte za pár dní objev, je zcestná,“ uvedl expert.
To, že zdánlivě v rychlém sledu dochází v týmu českých egyptologů k novým objevům, je výsledek mnoha let práce, kdy vědci investovali významné pracovní, časové i finanční prostředky do analýzy lokality.
„Proběhl v ní v několika etapách geofyzikální průzkum, pořídili jsme nejdetailnější satelitní snímky všech pyramidových polí, zmapovali jsme všechny viditelné pozůstatky minulosti na povrchu terénu,“ popsal metody zkoumání místa potenciálního objevu Bárta.
Následuje badatelská práce s prameny i další literaturou. „Tak skládáme jakousi mozaiku vývoje lokality v průběhu několika tisíce let,“ vysvětlil egyptolog.
Tato metoda, která obvykle trvá roky, může potom s poměrně velkou efektivitou a pravděpodobností pomoci soustředit se v terénu na řešení otázek, které nejsou jasné a vytipovávat „nejsilnější“ místa.
„A to se nám v posledních letech daří,“ potvrdil Bárta. „Poslední naše objevy jsou výsledkem práce desítek lidí za poslední dekádu.“
Jak probíhá samotné odkrývání nálezu? „Musí vám ho schválit egyptská strana, se kterou všechny naše aktivity koordinujeme.“
„Pak se najmou dělníci, podle charakteru výzkumu 30 až 60 lidí. Je mezi nimi hierarchie,“ upozornil egyptolog.
Ti nejzkušenější, zvaní kopáči odhalují památku od nánosu písku, a pak jsou nosiči košíků, kteří vykopaný materiál odnášejí na výsypku, kde se ještě kontroluje.
„Odkrytí takového každého objektu typu hrobky královny Chentkaus trvá několik měsíců. Takže to není, že v konkrétní den uděláte objev, ale postupně odkrýváte něco, význam čehož se naplňuje tak, jak jde čas,“ zdůraznil roli času při výzkumu expert.
Informace, které potvrdí informace o stáří, druhu památky a tom, komu případně patřila, přichází obvykle až na posledním místě.
„Celé to trvá dva až tři měsíce, než se takový objev udělá,“ konstatoval egyptolog Miroslav Bárta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.