Objevena jedna z nejvzdálenějších galaxií

13. únor 2008

Hubbleův dalekohled a Spitzerův dalekohled našly jednu z nejvzdálenější galaxií. Je od nás 13 miliard světelných let daleko. V galaxii se doslova překotně rodí nové hvězdy, tvořící se z obrovských mračen vodíku. Vědci získali nejpodrobnější snímek takto vzdáleného objektu.

Sledování těch nejvzdálenějších galaxií je velmi obtížné, protože jsou to na obloze už velmi slabé objekty. Jen ty největší dalekohledy dokáží získat vědecky použitelná data. Vesmírné dalekohledy, kterým ve výhledu nebrání zemská atmosféra, pak dokáží získat výsledky ještě přesnější. Astronomy překvapilo, jak hodně je galaxie s označením A1689-zD1 jasná. Díky tomu se podařilo získat dosud nejpodrobnější snímky takto vzdáleného vesmírného objektu.

Nejmladší z nejmladších
Galaxie je podle propočtů vzdálena 13 miliard světelných let. Protože stáří vesmíru je odhadováno na 13,7 miliardy let, je galaxie opravdu velmi mladá. Podle kosmologických modelů nastala asi 400 000 let po velkém třesku jakási "doba temna". Tehdy materiál v rozpínajícím se vesmíru vychladl a vytvořil obrovská mračna vodíku. Ta ve vesmíru působila stejně jako mlha - znemožňovala průchod světelným paprskům. Teprve když se začaly tvořit hvězdy a galaxie, tak jejich společné světlo zahřálo a rozpustilo tuto "mlhu" a "doba temna" miliardu let po velkém třesku skončila. Někde v tomto období se nachází i sledovaná galaxie A1689-zD1.

Schéma vývoje vesmíru.

V raném vesmíru zářily i kvasary, tedy galaxie s obří centrální černou dírou, ale podle propočtů by na ukončení temného období nestačily. Na to jich bylo příliš málo. Teprve obrovské množství hvězd a galaxií jako je A1689-zD1 zásadním způsobem ovlivnilo další vývoj vesmíru.

Díky HST mohou astronomové vidět detaily ve struktuře této galaxie a to jim pomůže zjistit, jak takový vývoj tehdy probíhal. Při pozorování ve viditelném světle HST nejprve galaxii vůbec neviděl. Vlnová délka jejího světlo byla rozpínajícím se vesmírem natažena až do infračervené oblasti. Teprve společné pozorování pomocí infračervené kamery NICMOS na HST a Spitzerova dalekohledu umožnilo galaxii spatřit. Ale nestačilo by ani toto vybavení, kdyby náhodou nebylo světlo galaxie zesíleno vesmírnou gravitační čočkou.

Pomohla vesmírná čočka
Mezi galaxií A1689-zD1 a Zemí leží kupa galaxií Abell 1689. Ta je od nás vzdálena 2,2 miliardy světelných let. Její mocné gravitační pole působilo na světlo vzdálenější galaxie jako obrovská vesmírná čočka dalekohledu. Ohnula ho a soustředila směrem k Zemi, čímž světlo galaxie zesílila desetkrát. Astronomové měli veliké štěstí, protože galaxie A1689-zD1 leží právě v tom směru, kde je efekt gravitační čočky Abell 1689 nejsilnější.

Kupa galaxií Abell 1689. V malém výřezu na snímku je jedna z nejvzdálenějších známých galaxií A1689-zD1.

Z měření vyplynulo, že mladá galaxie má naprosto běžnou hmotnost, jaká mezi galaxiemi té doby byla. Její hmotnost odpovídá součtu hmotností miliard hvězd slunečního typu. Ale ve srovnání s naší domovskou galaxií, je to stokrát lehčí trpaslík. Dále se potvrdila již dříve objevená skutečnost, že hvězdy se v mladé galaxii rodí jen v poměrně malých oblastech. Konečná velikost galaxie pak bude mnohem větší.

Lákavý terč
Vědci očekávají, že se o galaxii dozví další informace v roce 2013, kdy bude do vesmíru vyslán následník HST James Webb Space Telescope (JWST). HST totiž v galaxii dokáže rozlišit jen ty opravdu nejjasnější a tedy nejhmotnější hvězdy. Galaxie A1689-zD1 se jistě stane terčem také největšího radioteleskopu ALMA, který by měl být v poušti Atacama v provozu od roku 2012. Infračervený JSWT by měl rozlišit jednotlivé hvězdy a radiová ALMA sledovat pohyby plynů v galaxii. V nejbližší době se na galaxii chystají největší dalekohledy světa VLT a Keck.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka