Občanští demokraté jdou do Evropy

Z úst lídra kandidátky Jana Zahradila zaznívají na adresu Bruselu často ostré výtky. Zahradil navíc upoutal pozornost tím, že předčasně opustil jednání konventu o nové evropské ústavě. Většina evropských politiků to chápala jako gesto nesouhlasu s přijetím nové evropské ústavy. Občanští demokraté se zároveň netají tím, že se jim příliš nechce zařadit do klubu poslanců Evropské lidové strany a evropských demokratů, kam by podle politické orientace měli nejspíš patřit. Rozruch vyvolal rovněž čestný předseda ODS Václav Klaus. Z pozice hlavy státu odmítl schůzku s předsedou lidovecké frakce v Evropském parlamentu. Zrušení setkání presidentem republiky se neneslo zrovna v diplomatickém duchu.

Nelze se proto divit prohlášení šéfa evropské lidovecké frakce, že se mu nic podobného nestalo ani v diktátorských režimech. Zkrátka nikdo nemůže pochybovat o tom, že ani hlava státu, ani občanští demokraté nepatří mezi nadšené stoupence vstupu země do Evropské unie. Když se to konfrontuje s postoji voličů občanských demokratů, kteří jsou výrazně proevropsky naladěni, vychází z toho na první pohled paradoxní rozpor. Ten se dá zjednodušeně shrnout do otázky - proč mají odpůrci unie tak velkou podporu před v historii České republiky prvními volbami do Evropského parlamentu?

Odpověď není jednoznačná. Jednak se občanští demokraté snaží hrát na strunu národních zájmů. Právě ty patří podle průzkumu společnosti SC+C k jedním z nejdůležitějších bodů, na základě čeho voliči udělují jednotlivým kandidujícím uskupením svoji přízeň. Podle nejnovějších výsledků naopak jedním z nejméně důležitých kritérií pro rozhodování občanů má být aktivita politických stran na tuzemské scéně. Autoři průzkumu samozřejmě vycházejí ze získaných dat.

Lze však polemizovat s tím, že by v rozhodování voličů nehrálo podstatnou roli, jak si politické strany vedou například ve sněmovně, nebo v senátu a jaké názory zastávají například na reformu veřejných financí, nebo na změny ve zdravotnictví či ve školství. Jinak by byla neuvěřitelná náhoda, že výsledky průzkumů týkajících se šancí na úspěch ve volbách do Evropského parlamentu se výrazně neliší od volebních preferencí pro volby do českého parlamentu. Také v nich by momentálně s drtivou převahou zvítězili občanští demokraté. Rovněž v nich by o druhou příčku sváděli tuhý boj sociální demokraté a komunisté. Podobnost výsledků naopak vyvolává dojem, že lidé při udělování sympatií jednotlivým politickým stranám příliš nerozlišují, o jaký typ voleb ve skutečnosti jde.

Takže z tohoto úhlu pohledu nejsou výsledky na prvních čtyřech příčkách příliš zajímavé. Drtivý náskok občanských demokratů, ostrý souboj o stříbrný stupínek mezi ČSSD a KSČM, a čtvrtá příčka lidovců zajišťující jim křesla v parlamentu evropském i českém, jsou v posledních měsících svým způsobem stálicí jakýchkoli průzkumů zaměřených na volební preference. Pokud je na nejnovějších datech něco překvapivého, pak ještě hlubší propad nejmenšího člena vládní koalice - unionistů. Ti by se do Evropského parlamentu vůbec nedostali. To samozřejmě není novinkou. Pro unionisty musí být zarážející, že je přeskočili Evropští demokraté bývalého pražského primátora Jana Kasla. Ti by spolu se Sdružením nezávislých měli získat jedno křeslo.

Naděje unionistů na odražení se ode dna právě úspěchem v evropských volbách tak dostala další trhlinu. Unie svobody-DEU si za ni může sama. Dlouho se totiž nebyla schopna rozhodnout, jakým způsobem bude do Evropského parlamentu kandidovat. Tedy zda sama, nebo ve společnosti dalších menších liberálních stran. Pozici Unie svobody rovněž příliš neprospělo dohadování se o tom, kdo kandidátku povede. Zkrátka voliči mohli nabít dojem, že unionisté ztratili schopnost jednat razantně a ve vhodnou dobu se správně rozhodnout. Ostatně působení unionistů ve vládní koalici se v podobném duchu nese už delší dobu a výrazným způsobem stahuje stranu do hlubin politické záhuby.

Pokud nedojde k nějakému zásadnímu zvratu, pak právě takovýto osud unionistů volby do Evropského parlamentu potvrdí. Stejně jako momentálně dominantní postavení občanských demokratů u voličů.