Obama proti jadernému terorismu

Právě o něco takového pokouší summit téměř padesáti států, který v posledních dvou dnech proběhl v hlavním městě Spojených států. Toto setkání uspořádal prezident Obama jako odpověď na hrozbu, o které mluvil právě před rokem v Praze – totiž obavu, že příštím nástrojem teroristů bude jaderná bomba. Nebezpečí tedy spočívá v tom, že se fanatikům dostane do ruky jaderná nálož, a nebo alespoň jaderný materiál. Proto je třeba maximálně omezit možnost, že se nebezpečné věci dostanou do rukou nebezpečným lidem.

Odborníci se shodují na tom, že první eventualita je málo pravděpodobná – získat a ovládat jadernou bombu je pro teroristická hnutí příliš technologicky obtížné. Ovšem důsledky této hypotetické možnosti by byly obrovské, a tedy by měly být vyloučeny zcela. Mnohem pravděpodobnější je, že se teroristům podaří získat radioaktivní materiál, který by pak rozptýlili pomocí tradičních výbušnin v hustě obydlené oblasti. Škody způsobené touto takzvanou špinavou bombou by byly relativně malé, ale šance, že se něco takového stane, nijak malá není – zejména ve světě, kde s radioaktivními materiály zacházejí už desítky zemí. Řeč je o obohaceném uranu a plutoniu, ale i dalších materiálech, které se používají v lékařství a průmyslu. Nejsnáze dosažitelný je však pravděpodobně vysoce obohacený uran používaný v některých druzích jaderných reaktorů – cílem tedy je, aby do budoucna se stavěly jen takové reaktory, které by pracovaly jen s nízko obohaceným uranem. V ideálním případě by do čtyř let byly zásoby plutonia a vysoce obohaceného uranu shromážděny na co nejméně co nejlépe chráněných míst, nebo zpracovány na palivo pro elektrárny. Ze současných zásob by se totiž dalo vyrobit pětkrát více bomb, než kolik jich mají Američané a Rusové dohromady.

Jaderného terorismu se bojí hlavně potenciální oběti, tedy v první řadě USA, ale i západoevropské státy, které zažily své mega-útoky, jako byl ten v Londýně a Madridu. Důvod k obavám mají i země jako je Indie, jež už také byla cílem islamistického terorismu. I díky tomu mohly USA svolat největší zasedání ve svých poválečných dějinách, nepočítáme-li ovšem jednání na půdě OSN v New Yorku.

Úkolem tedy v první řadě je omezit oběh nebezpečného materiálu. Zatím nejsou známky toho, že by se například dostal štěpný materiál do rukou teroristů, ale zároveň je známo asi 18 případů krádeže uranu či plutonia od začátku 90. let. Tento materiál se tedy může dostat do rukou nebezpečných organizací, a potenciálně sloužit jako materiál pro špinavou bombu. Podle amerických zdrojů se zejména AL Kajda už několikrát pokusila radioaktivní materiál získat.

Radost prezidentu Obamovi udělala Chile, která oznámila, že vysoce obohacený uran předá Američanům, a také Ukrajina, jež se k tomu nechala přemluvit po mnoha letech. Za to získá od Spojených států technologickou a finanční pomoc – právě na bývalé sovětské republiky se dosud soustředila pozornost USA především.
Vrásky na americkém čele způsobuje Pákistán, země, která sice oplývá jadernými zbraněmi a štěpným materiálem, ale nikoli spolehlivostí nebo politickou stabilitou. Právě z Pákistánu pocházel například jaderný expert Abdul Kádir Chán, který předal znalost výroby jaderné nálože přinejmenším do rukou Severokorejců. Američané však zároveň nechtěli Pákistán stavět příliš na paškál, protože se jedná o jejich významného spojence. Obama se ještě před zahájením summitu setkal s pákistánským premiérem Gíláním, který slíbil, že jeho země udělá vše proto, aby se Al Kajda k jaderným materiálům v držení Islámabádu nedostala. Zároveň však Pákistán v lednu zablokoval na půdě OSN jednání o zákazu výroby štěpných materiálů pro účely zbrojení, a podle informací listu NYTimes chystá se zřejmě rozšířit výrobu materiálu pro své nukleární bomby.

Hlavním tématem summitu byl oběh radioaktivních materiálů a jaderný terorismus, tedy nebezpečí, že se jaderného materiálu zmocní nestátní aktéři, jako je AL Kajda. Ovšem nad hlavami účastníků se vznášela otázka Severní Koreje a Íránu, tedy dvou států, které v jednom případě už získaly, a v druhém případě hodlají získat jadernou zbraň. Jejích zástupci ovšem do Washingtonu nebyli pozváni, a tedy ani přítomni.

Prezident Obama se během jednání setkal s čínským prezidentem Chu Tin Tchaem – jedním z témat byl čínský postoj k mezinárodním sankcím vůči Íránu, protože právě Peking je nejméně jistým spojencům v Obamově úsilí přimět íránský režim k ústupkům. Ovšem Čína je také klíčem k řešení severokorejského problému. Interpretace toho, na čem se oba prezidenti dohodli, se však liší – podle amerického stanoviska Peking přislíbil podpořit sankce, podle čínského komuniké věc tak horká není. To znamená, že Čína asi moc závazné přísliby neudělala.

Obama si bude moci právě uzavřený summit připsat k nemnoha svým zahraničně politickým úspěchům. Dnes uzavřel kruh, který začal kreslit právě před rokem v Praze. Navíc díky americko-ruskému summitu z minulého týdne, který sníží stav strategických jaderných zbraní na obou stranách, a nově formulované americké nukleární doktríně, udělal Obama z jaderné bezpečnosti velké téma první fáze svého prezidentství. Seriál však nekončí – už v květnu se bude v New Yorku konat velká konference o nešíření jaderných zbraní.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.