Obama hovořil k Americe

Co se ekonomické politiky týče, neřekl nic nového. Připomněl především svůj stimulační plán ve výši téměř osmi set miliard dolarů, který podle něho má pomoci vytvořit až 3,5 milionu pracovních míst. Zákonodárce a miliony televizních diváků ujistil, že tyto výdaje neohrozí jeho dlouhodobé cíle, jako je vznik celostátního systému zdravotní péče, reforem školství a rozvoje alternativních zdrojů energie. Slíbil také, že navzdory obrovským výdajům chce snížit rozpočtový deficit do konce svého funkčního období na polovinu.

Peníze chce ušetřit na některých federálních programech, jako je podpora velkých zemědělských podniků. Ušetřit chce také na zbrojních výdajích a na postupně dohasínající válce v Iráku, američtí vojáci by z této země měli podle Obamových plánů odejít v polovině příštího roku, a jen menší část by byla přesměrována do Afghánistánu.

Otázek vztahu Spojených států ke světu se president dotkl až v závěrečných minutách svého projevu. "Slovy i činy ukazujeme světu, že začala nová éra dialogu," řekl Obama. "Víme, že Amerika nemůže čelit sama hrozbám tohoto století, ale také svět jim nemůže čelit bez Ameriky." V narážce na Írán, který USA i další země podezřívají z vývoje jaderné zbraně, uvedl, že se Amerika "nemůže vyhýbat jednacímu stolu". Zopakoval také svůj slib uzavřít věznici v Guatánamu a ubezpečil svět, že USA nikoho nemučí. Teroristé, které Spojené státy zadržely, se dočkají rychle spravedlnosti, ujistil Obama a varoval, že Spojené státy budou teroristy pronásledovat i nadále. Obama se tedy Američanům představil jako muž, který rozumí situaci, do které se jeho země dostala a ví, jak z ní ven. Světu připomněl, že přichází s nabídkou na srozumitelnější a přijatelnější Spojené státy. Podle výzkumu televize CBS zaznamenal Obama se svou řečí mezi Američany velký úspěch. Pozitivně ho přijalo 68 procent diváků, a dalších 24 částečně pozitivně - to je dohromady více než 90-ti procentní podpora.

Prezident Obama vyvíjí značné úsilí, aby udržel dojem, že je nadstranickým vůdcem, jenž sjednocuje národ procházející krizí. Jak si všímají američtí komentátoři, projev byl zároveň tvrdým útokem na samotné základy politiky předchozích vlád. Podpora zvyšování daní bohatším vrstvám Američanů, státem řízená rekonstrukce zdravotního systému a změna pohledu na klimatická opatření vycházejí ze zcela jiného pohledu na svět.

Republikáni si také stěžují na to, že demokraté považují vytváření nových vládních programů za hlavní prostředek, jak oživit ekonomiku. Bobby Jindal, tedy republikán, který byl vybrán, aby na Obamovu řeč odpověděl, ostře napadl některá prezidentova východiska. Například uvedl, že - cituji - "demokratičtí politici říkají, že díky jejich opatřením bude růst ekonomika. To, co ve skutečnosti poroste, budou spíše vládní úřady, naše daně a naše dluhy." - konec citátu. Jindal také navrhl, aby místo zvyšování vládních výdajů vláda snížila daně na kapitálové výnosy a tak přimět soukromý sektor k větším útratám.

Jméno teprve 37tiletého Bobby Jindala, guvernéra státu Louisiana, bychom si do budoucna měli zapamatovat. Jeho rodné jméno je Piuš Jindal, a oba jeho rodiče pocházejí z indického Paňdžábu. On se narodil už v Americe a jako teenager konvertoval od hinduismu ke křesťanství. Studoval mimo jiné v Oxfordu, a později pracoval u jedné významné konzultační firmy. Jako její zaměstnanec byl pověřen konsolidací zdravotního rozpočtu svého rodného státu Louisiana. Zaznamenal první velký úspěch a byl pozván ještě vládou George Bushe do Washingtonu, aby tam pracoval pro federální vládu.

Vloni se stal se guvernérem Louisiany, a zároveň je nejmladším guvernérem ve Spojených státech a prvním guvernérem indického původu. Osvědčil se krátce poté, kdy se jeho stát vzpamatovával z ničivého hurikánu. To už ale jeho hvězda stoupala nejen v Louisianě, ale i uvnitř republikánské strany. Hovořilo se o něm jako o jednom z možných viceprezidentů pro republikánskéh kandidáta Johna McCaina. Sám Jindal patří ke konzervativnějším republikánům, je například odpůrcem sňatků homosexuálů a výzkumu lidských kmenových buněk. Jako zbožný katolík také podporuje výuku doktríny o stvoření ve státních školách. Sám Jindal plánuje v roce 2011 znovu kandidovat na guvernérskou pozici, ale v té době mu bude už čtyřicet a podle některých hlasů by se mohl ucházet o prezidentskou nominaci - jako muž s velmi tmavou pletí by podle některých republikánů mohl být dobrou odpovědí na Obamu. Ne náhodou i Jindal, podobně jako Obama, mluví o svém politickém úspěchu jako o naplnění amerického snu.

V sále Sněmovny reprezentantů oba projevy spolu se zákonodárci vyslechla i řada pozvaných hostů, mimo jiné Chesley Sullenberger, pilot, který letos v lednu při nouzovém přistání letadla na řece Hudson díky chladnokrevnému přístupu a dokonalému řízení zachránil životy 155 cestujících. Obama, ale možná i Jindal sami sebe vidí jako muže, s nimiž Amerika hladce přistane.