O víkendu sněmovali němečtí a rakouští zelení

Rozděluje je pouze obsazení křesel spolkových kancléřů, kdy v Berlíně jej obsadila křesťanská demokratka Angela Merkelová, zatímco ve Vídni sociální demokrat Alfred Gusenbauer. Obě zelené strany jsou dnes proto v opozici s tím rozdílem, že němečtí si okusili v minulém volebním období spoluvládnutí se sociálními demokraty, které, jak napsaly Süddeutsche Zeitung, je tak vyprázdnilo, že nyní mají "velký hlad a žízeň po vidině nových vizíů.

Norimberský sjezd tak zaznamenal konečné rozloučení s neoliberalizmem, které straně hrozilo změnit se na pouhou zelenou liberální Svobodnou demokratickou stranu FDP. Strana s oficiálním názvem "Společenství 90/ Zelení" vyjádřila snahu po změně i tím, že na začátku sjezdu schválilo 800 jeho delegátů pod heslem "Nyní pro zítřek" nové logo, s kterým půjde v příštím roce do zemských voleb. Logo nechala vypracovat externími designéry, zřejmě aby dosáhlo světové úrovně, což měla zaručit známá agentura M&C Saatchi. To má pak podepřít základní pilíře programu zelených, jehož hlavními body jsou klima a ovzduší, sociální jistoty, hospodářská politika a občanská práva.

Rakouští zelení na rozdíl od svých německých přátel neměli zatím možnost ochutnat slast spoluvládnutí, o něž se již od svého vzniku marně pokoušejí. Ani poslední loňské volby, kdy skončili na třetím místě, což byl lepší výsledek než německých, kteří mají nyní nejslabší poslaneckou frakci v Bundestagu, neumožňoval vytvořit koaliční vládu s rakouskými sociálními demokraty. Společné úsilí mají v oblasti klimatu a lidských práv, zejména pokud jde o problematiku cizinců. V Rakousku ale k tomu přistupují vnitropolitická specifika jako problematika nerovnoprávného školského systému a nesouhlas se zrušením dědické daně a stálým zvyšováním daní pro pracující.

Němečtí zelení vystoupili s požadavkem, aby ochrana ovzduší byla vyhlášena cílem státu a přijata do ústavy. Kancléřku Merkelovou přitom obvinili, že provádí lobbistickou politiku v zájmu podnikatelů a že velká koalice nedostatečně usiluje o redukci kysličníku uhličitého v ovzduší. Předsedkyně poslanecké frakce Renata Künastová prohlásila, že "Merkelová svými prázdnými a hřejivými slovy jen sama přispívá k oteplování klimatu" a že "spolková vláda svým přínosem v žádném případě neposiluje v Německu politiku ochrany ovzduší". Vyzvala proto kancléřku, aby zrušila monopol dodavatelů energie, protože jedině tak lze dosáhnout jeho skutečné ochrany. Podle úřadující vedoucí zelených Steffi Lenkové nelze přehlédnout, že v uplynulém čtvrtstoletí vyhynulo nebo bylo silně ohroženo na milion živočišných a rostlinných druhů. "Spolková vláda potřebuje velmi důrazně zelený vzlet, aby byla ochráněna biologická mnohočetnost", a proto žádá vytvoření bio strategie. Musí se prý vytvořit příznivá ochrana ovzduší zabezpečená solární společností a obnovitelnými energiemi.

Rovněž rakouští zelení vystoupili s kritikou, pokud jde o ochranu ovzduší. Žádají, aby do roku 2050 byly o 80 procent redukovány výfukové plyny. Solnohradský šéf zelených Cyriak Schwaighofer prohlásil dopravu za největšího vraha ovzduší, a vyzval k zavedení kilometrovného za používání dálnic i u osobních vozů. Podle funkcionářky Michaely Sburné je nutno vycházet z toho, že klimatické změny dopadají na chudé více než na bohaté. Musíme proto dosáhnout, aby tato nerovnost byla odstraněna, obdobně jak o to usilujeme v integraci žadatelů o azyl, prohlásila. Sociální otázky byly i z toho hlediska na sjezdu zelených v popředí pozornosti. Jeden z hlavních předložených materiálů se nazýval "Ochrana klimatu pro globální spravedlnost" a šéf strany profesor van der Bellen kritizoval především lidovce, že zaujímají při řešení problémů třídní stanovisko, což se projevuje zejména ve školské otázce. Kritizoval i sociální demokraty za populistické prosazování snižování daní a současné prosazování veřejných věcí, na které pak však chybí prostředky.

Rovněž němečtí zelení věnovali sociální problematice velkou pozornost. Většina delegátů se vyslovila pro koncept sociálního zabezpečení, který by občanům zajistil základní příjem. Schválili přitom návrh spolkového představenstva strany o miliardovém programu pro sociální problematiku a vzdělanost, který bude vycházet z hospodářského vzrůstu při současném snížení kysličníku uhličitého v ovzduší.

Podle očekávání na obou sjezdech došlo i k personálním střetům. V Norimberku se o to zasloužil především finanční politik Oswald Metzer, který upozornil, že požadavky vedení strany na sociálně politická opatření nejsou patřičně finančně podloženy a varoval zelené, aby neztratili půdu pod nohama. Delegáti ostrou formou odmítli jeho kritiku, přestože změnu politiky vázal na další členství ve straně. K obdobné situaci došlo ve Solnohradu, kde proti vedení zelených vystoupil jejich europoslanec Voggenhuber. Na jeho výzvu po reformě strany dostal ironickou odpověď, že když tak dobře ví, co činit, tak má možnost v příštím roce kandidovat na předsedu strany. Ve vedení stran v obou zemích tak nedošlo k změnám a předsedové Společenství 90/Zelení Claudia Rothová a Reinhard Bütikofer a rakouských zelených Alexander van der Bellen si obhájili svá místa. Jak poznamenal list Rheinpfalz am Sonntag, "zeleným lze vlastně gratulovat. Jejich lidská tvář se jeví jako pozitivní".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .