O víkendu přiletí meteory
Během víkendu vrcholí meteorický roj Lyrid. Zejména v neděli časně ráno na bezměsíčné obloze uvidíme každou hodinu až patnáct meteorů, možná víc.
O nadcházejícím víkendu, zejména pak v neděli 22. dubna ráno, nastane maximum jarního meteorického roje Lyrid. Roj je nejlépe pozorovatelný v časných ranních hodinách, kdy souhvězdí Lyry, z něhož rychlé meteory vystřelují, stoupá vysoko nad obzor. Letos nabízí pozorování úkazu jednu velkou výsadu – Měsíc bude jen pár hodin po novu a nebude tedy vůbec rušit svým svitem. Na světelným znečištěním nerušené jasné obloze tak člověk bude moci spatřit okolo 15 meteorů v hodině. Navíc je aktivita roje nestálá a už v minulosti se několikrát zvýšila na desetinásobky své normální frekvence meteorů. Rozhodně se tedy vyplatí výlet do noční přírody.
Kometa profesora Thatchera
Za každým meteorickým rojem stojí zdroj prachu, obvykle jde o prach z chvostu komety. U Lyrid je touto tzv. mateřskou kometou C/1861 G1 Thatcher. Tu objevil v New Yorku v době občanské války v dubnu roku 1891 poměrně náhodou americký astronom a profesor Albert Thatcher. V dnešní době by takový husarský kousek byl zhola nemožný – New York je jedno z nejpřesvětlenějších měst světa a hvězdy nad ním už skoro nikdo nezná. Díky svému objevu se však Thatcher seznámil s mnohem větší ikonou astronomie své doby – anglicko-německým astronomem Williamem Herschelem, kterého objev z „Nového světa“ zaujal. Jeho dopis (pdf) o profesorově nevídaném úspěchu byl o několik let později otištěn v New York Times. Kometa nebyla nikterak jasná a její slávu doslova zazdila enormně jasná vlasatice viditelná o dva měsíce později. Přesto si svou příčku v pomyslném žebříčku slavných komet zajistila, když se zjistila její souvislost s rojem Lyrid. Samotnou kometu spatří pozemšťané až v roce 2276, její perioda totiž činí 415 let. Padající prach v podobě meteorů nám ji ale připomíná každý rok vždy okolo 22. dubna.
Meteorické deště
Ačkoliv se o Lyridech obecně hovoří jako o nevýrazném meteorickém roji jarních měsíců, ne vždy tomu tak bylo. Proud částic z Thatcherovy komety bývá občas narušen gravitací Saturnu a vytváří se v něm oblasti s hustším výskytem částic. Pokud taková zhuštěnina dorazí k Zemi zrovna v době maxima, mohou být pozorovatelé na krátko svědky až meteorických dešťů. V historii byl ten nejznámější zaznamenán v roce 1803, ještě před objevem mateřské komety. Tehdy americký novinář z Richmondu ve Virginii popsal úkaz, během něhož náhodně vystřelovaly meteory v jakémkoliv místě na obloze, kam se zrovna podíval. Díky dobrému počasí, bylo mnoho svědků uchváceno úkazem, který se odehrál tehdejšího středečního rána. Ze zpětných výpočtů musela tehdy frekvence roje přesáhnout 600 meteorů za hodinu.
Druhý, ovšem na počet meteorů chudší případ, se odehrál relativně nedávno – v roce 1982. Tehdy pozorovatelé při maximu roje napočítali okolo 90 meteorů za hodinu, což je přibližně stejná frekvence jako u známého letního meteorického roje Perseid. Na letošek žádné zvýšení aktivity vědci nepředpovídají, nicméně s jistotou to říct nelze.
Pozorujte před svítáním
Pokud chcete několik meteorů tohoto nevýrazného, ale zajímavého roje spatřit, vydejte se za ním mimo města produkující světelný smog, a to zejména 22. dubna ráno. Meteory mají obvykle jasnost podobnou jako hvězdy ve Velkém voze. Na čisté a Měsícem nerušené obloze budou viditelné i slabší meteory. Souhvězdí Lyry s radiantem, odkud meteory zdánlivě vylétají, sice v našich zeměpisných šířkách téměř vůbec nezapadá, nicméně nejlepší čas ke sledování úkazu je od půlnoci do půl páté hodiny ranní. Tehdy Lyra poměrně rychle stoupá od severovýchodu až k nadhlavníku, kde její zář pobledne s příchodem svítání. Souhvězdí leží v horní části výrazného úseku Mléčné dráhy, jež na tmavé obloze rovněž krásně vynikne. Samotnou Lyru najdeme snadno – září v ní jedna z nejjasnějších hvězd noční oblohy – stříbřitá Vega. Pokusit se můžete i o nějaký ten fotografický úlovek – stačí foťák upevněný na stativu nastavit jakýmkoliv směrem do oblohy a spustit několikavteřinovou expozici s vyšší citlivostí. Meteory vylétávají od Lyry náhodně po celé obloze. Trpělivým štěstí přeje, čili čím více takových expozic pořídíte, tím je větší šance ulovit svou „padající hvězdu“.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
