O nadále nedemokratické Barmě
Zhruba před měsícem jsme publikovali článek, který pro americký deník Washington Post napsal vůdce barmských buddhistických mnichů, kteří stáli v čele protivládních nepokojů na podzim tohoto roku. Mnich jej napsal pod pseudonymem U Gambira a propašoval jej do amerického tisku pomocí přátel z úkrytu, kde se skrýval před vojenskou juntou. V článku upozorňoval na to, že povstání v Barmě neskončilo, že naopak sílí a znovu propukne, a zároveň děkoval řadě statečných Barmánců, kteří jemu a dalším pronásledovaným aktivistům poskytují útočiště. Bohužel skoro žádná oficiální média nepřinesla zprávu barmských exilových serverů, že U Gambira byl po měsíci na útěku dopaden a zatčen. Shodou okolností k tomu došlo v tentýž den, kdy vyšel jeho článek v americkém listě.
Zatčen byl i otec U Gambiry Min Lwin a jeden z mnichových bratrů. Ti byli minulý týden propuštěni, píše exilový server Demokratický hlas Barmy se sídlem v Norsku www.dvb.no, který cituje příbuzného rodiny. Podle něj byl U Gambira zadržen nedaleko města Mandalaj kvůli své vůdčí roli v protivládních demonstracích. Vůdce Aliance barmských mnichů je od té doby vězněn v nechvalně známé věznici Insein. Jeho otec Min Lwin strávil měsíc v Novomandalajské věznici a propuštěn byl 3. prosince. Spolu s ním byli propuštěni i další tři muži, kteří byli zatčeni za to, že U Gambirovi donesli peníze. Mi Lwin řekl serveru, že nechce mluvit o tom, co ve vězení prožil a bude teď hlavně usilovat o propuštění svých dvou synů. Kromě u Gambiry ve vězení zůstává i jeho mladší bratr, tajemník Národní ligy pro demokracii (v jejímž čele stojí nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij). Byl zadržen už v polovině října v Rangúnu, píše Demokratický hlas Barmy.
Podle jiného nezávislého serveru Irrawady, který založili Barmánci v exilu už počátkem devadesátých let, obvinila vojenská junta U Gambiru z velezrady. Serveru to sdělila mnichova matka. Velezrada se v Barmě trestá smrtí nebo doživotím. Podle tohoto serveru byl U Gambira zadržen v úkrytu v centrální Barmě společně se svým otcem. U Gambira se v centrální Barmě narodil, konkrétně v městě Pauk, a má tři bratry a jednu sestru. Matka vyjádřila obavy, že junta jejího syna mučí. Vysvětlila také, že mladší bratr U Gambiry byl vojenskými orgány zatčen v říjnu jako zástava za vůdce mnichů, který se již skrýval. Postupně byli zadrženi a vyslýcháni všichni členové rodiny.
Obžaloba z velezrady za účast na protivládních demonstracích je za vojenského režimu v Barmě běžná. V roce 1989 byl k trestu smrti odsouzen i vůdce povstání z roku 1988, buddhistický mnich U Kawira, připomíná Irrawady. O jeho osudu není dodnes nic známo, média o něm neinformovala a na vyhledávači Google lze o něm najít pouze tři zmínky, z nichž jedna se nachází v uvedené zprávě serveru Irrawady. Další z nich pochází z jiného barmského exilového zdroje, citujícího svědectví spoluvězně z roku 1996, který se s U Kawirou setkal v táboře nucených prací v barmském státě Kačin. Víme tedy jen to, že před 11 lety byl U Kawira ještě naživu.
Vážné obavy o osud U Gambiry vyjadřuje organizace Amnesty International. Podle ředitelky britské pobočky Kate Allenové se U Gambira uchýlil do úkrytu krátce po brutálním potlačení nepokojů. Amnesty International je přesvědčena, že s ním junta špatně zachází a že mu hrozí mučení. Zatčena byla i barmská aktivistka v oblasti pracovních práv Su Su Nwaj, a to 13. listopadu v Rangúnu, kde se pokoušela rozdávat brožurky v době návštěvy zvláštního zmocněnce OSN, který přijel do Barmy vyšetřovat porušování lidských práv. Aktivistka je zadržována ve věznici Insein. Amnesty International vyzvala všechny své členy, jichž je dva a čtvrt milionu na celém světě, aby psali veliteli barmské junty, generálu Than Šweiovi, a ministru zahraničí Njan Winovi, a vyjadřovali obavy o bezpečí zadržených.
Server The First Post cituje vlastní nezávislé barmské zdroje, které důrazně popírají tvrzení vojenské junty, že ze tří tisíc zatčených lidí byli propuštěni všichni kromě 91 osob. Podle těchto zdrojů zůstává uvězněno nejméně tisíc lidí. Server rovněž připomíná, že zvláštní barmský zpravodaj OSN Paulo Sergio Pinheiro se při své listopadové návštěvě Barmy směl setkat s několika vybranými zadrženými, ale nikoli s bývalým spolupracovníkem Su Ťij jménem Min Ko Naing. Tento aktivista byl zatčen už na začátku zářijových protestů a po výsleších junty je údajně ve vážném zdravotním stavu. Junta Pinheirovi rovněž neumožnila setkání s nejdéle vězněným politickým aktivistou v Barmě, 78letým barmským novinářem Win Tinem, který byl odsouzen k 18 letům nepodmíněně za kritiku vojenského režimu.
Také podle organizace sledující dodržování lidských práv, Human Rights Watch, zůstávají ve věznicích a detekčních zařízeních stovky lidí. Organizace rovněž ví o nejméně sedmi, kteří v zajetí zemřeli, ale tento počet je jistě mnohonásobně vyšší, stejně jako počet zabitých při potlačování nepokojů. Ve věznicích jsou zadržení vystaveni krutému týrání; běžnou praxí je odpírání spánku a donucování k nepříjemným pozicím a je známa i řada případů, kdy byli zadržení zbiti do bezvědomí. Jeden vězeň byl například při výslechu opakovaně zavěšován hlavou dolů a bit.
Human Rights Watch vydala v pátek detailní zprávu o průběhu a potlačení povstání v Barmě, která vychází ze zhruba stovky očitých svědectví. Ta podrobně líčí krvavý zásah vojáků, kteří stříleli do lidí, rabovali v buddhistických klášterech a zabíjeli a zatýkali mnichy. Dne 27. září se jim postavil dav občanů u kláštera Ngwe Kyar Jan a při následné přestřelce bylo zabito nejméně sedm civilistů, včetně jednoho středoškoláka. Vojáci některé kláštery po vyplenění zavřeli, násilím vysvlékli mnichy z buddhistických rouch a vyhnali je. Stovky dalších zatkli a o osudu těchto zadržených není dodnes nic známo.
Zatýkání pokračuje dodnes, jak vyplývá ze zpráv, které Human Rights Watch denně dostává. Organizuje zdůrazňuje, že barmská junta nepodnikla pro zlepšení situace v oblasti lidských práv vůbec nic. Kritizuje také mezinárodní společenství: přestože mnoho zemí zpočátku reagovalo na zásah junty rázně, v poslední době tato razance polevila. Nejtvrdší kritika je určena Číně, největšímu ochránci barmského vojenského režimu, která generály za zákrok proti demonstrantům nejen nepokárala, ale v poslední době dala najevo, že si nepřeje, aby do situace v Barmě nadále zasahovala Rada bezpečnosti OSN.
