Psychiatrie v rukou totalitní zlovůle. Historik: Lidi tam drželi nezákonně a pod politickým dohledem
Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.
„Systémové zneužívání psychiatrie, které se rozběhlo už v padesátých letech, fungovalo tak, že Státní bezpečnost zařídila tajné pavilóny, zařídila tajné laboratoře, využívala různé psychiatry jako agenty, ten rozsah byl skutečně monumentální,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy badatel Miroslav Vodrážka.
A popisuje další dekády psychiatrie ve znamení komunistického řízení: „Osmdesátá léta jsou ve znamení spolupráce psychiatrů, aby ovlivňovali západní veřejnost. Vystupovali na mezinárodních konferencích, kde hájili sovětské zájmy. Především popírali, že by v zemích sovětského bloku docházelo ke zneužívání psychiatrie.“
Jedním z typických příkladů konce čtyřicátých let je osud Václava Sýkory. „Byl tajemníkem Edvarda Beneše a Státní bezpečnost se domnívala, že ví, kde je ukryt archiv prezidenta Beneše. Zatkla ho, vyslýchala a mučila,“ připomíná Vodrážka. Součástí byly i injekce takzvané pravdy, které dostával a o kterých se estébáci domnívali, že fungují.
Vyrobit „blázna“
Vytvořit z člověka blázna, vytvořit takové podmínky, aby se člověk opravdu zbláznil – to byla velmi často používaná estébácká metody, kterou psychiatři a další zdravotníci používali.
Čtěte také
Obětí se stala i mladá žena Růžena Dubová, spolupracovnice někdejšího krajského tajemníka KSČ v Brně Otty Šlinga, který byl obžalován a odsouzen v politicky vykonstruovaných procesech, kdy komunisté hledali takzvaného vnitřního nepřítele.
„Státní bezpečnost se domnívala, že byla milenkou Šlinga. Byla uvězněna a několik měsíců držena v sovětských kobkách, kde byly hrozné podmínky. Po několika měsících onemocněla,“ říká badatel.
Šokující rozhovor
Mezi lidmi se leccos šuškalo, jak to na psychiatriích – v takzvaných blázincích – chodívá. Ale když se v červnu 1968 objevil v celostátním deníku Pravda objevil rozhovor s lékařem, který popisoval, jak jsou vězni cíleně dopováni drogami, byl to skandál. A šok zároveň.
Čtěte také
Promluvil tak jeden z bývalých vyšetřovatelů Rudolfa Slánského, politika, který všechna obvinění před soudem přiznal a byl popraven. Ovšem velkou roli zde sehrálo právě zneužití psychiatrie, jak uvádí Vodrážka:
„Bylo použito technicky docíleného a záměrně rozdvojeného svědomí, takže lidé přiznávali vinu, přestože byli nevinní. A už tehdy, v padesátých letech, si přeživší začali stěžovat, že vyslýchaní dostávali injekce různých drog do žil.“
Spolupráce s StB
Nic z toho by nemohlo fungovat, kdyby mezi samotnými lékaři-psychiatry a dalšími zdravotníci nebyli ochotní a všehoschopní přisluhovači Státní bezpečnosti, někteří byli dokonce agenty StB. Najdeme mezi nimi také jméno populárního Miroslava Plzáka.
Čtěte také
„Se Státní bezpečností začal spolupracovat už v roce 1961. Státní bezpečnosti ho sledovala a věděla, že pořádá sexuální orgie s mladými dívkami,“ vysvětluje badatel Vodrážka a dodává: „V sedmdesátých letech inicioval vznik manželských poraden, kam docházeli také manželky některých disidentů.“
Bylo to pomyslné zlaté vejce pro estébácké praktiky, protože tak získávali informace intimního rázu. „Kdykoliv Státní bezpečnost přišla za lékařem – a nemusel to být agent – tak od toho lékaře informace dostala,“ připomíná Vodrážka, jak fungovala tehdejší praxe.
Byly ale i výjimky. Patří k nim dochované archivní stížnosti lékařů. Týkaly se nucené internace lidí na psychiatriích, kteří byli coby kritici či „nepřátelé“ režimu zavírání u příležitostí různých režimních oslav.
Nestala se tedy psychiatrie nástrojem komunistické zvůle? „Stala,“ shrnuje badatel Vodrážka a dodává: „Došlo k obrovskému selhání celého psychiatrického diskurzu. Docházelo k porušování principu lékařské etiky a tajemství, došlo k ovlivňování mezinárodních organizace, existoval politický dozor nad léčebnými ústavy a k tomu nezákonného zadržování lidí, takzvané detenci.“
Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy. Připravila ho Ivana Chmel Denčevová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
