O co jde u farem Šibá?

Když se Izrael v roce 2000 stáhnul z nárazníkového pásma na jihu Libanonu, své vojáky na farmách Šibá ponechal. Tvrdí, že farmy Libanonu nepatří. Také OSN před šesti lety potvrdila, že židovský stát žádnou část libanonského území neokupuje, protože sporné území Libanonu nepatří.

Přesto dnes zmíněné farmy Šibá slouží hnutí Hizballáh jako záminka pro útoky na Izrael a také jako výmluva, proč se jako jediná politická síla v Libanonu nezbavila zbraní. Hizballáh tvrdí, že Izrael okupuje i tuto poslední část libanonského území, a tím prý dává Hizbaláhu právo vést odboj proti okupantovi.

Co tedy jsou farmy Šibá a komu patří? Jde o malé podlouhlé území o rozměrech dva-a-půl krát čtrnáct kilometrů, ležící v místě dotyku hranic tří států, Izraele, Libanonu a Sýrie. Dnes farmy ovládá Izrael, který je dobyl v roce 1967 během takzvané šestidenní války. Jeruzalém tehdy odrazil syrský útok vedený ze severovýchodu a obsadil do té doby syrské Golanské výšiny - a v jejich rámci také farmy Šibá. Dnes Izrael trvá na tom, že území je ochoten vyklidit, společně s celými Golanskými výšinami. Vrátit je chce ale jen Sýrii a to za úplnou mírovou smlouvu uznávající stát Izrael. Na ničem takovém se zatím se Sýrií nedohodl.

Samotná Sýrie tvrdí, že farmy Šibá patří Libanonu. Je však pravděpodobné, že jen proto, aby její spojenec, hnutí Hizballáh, mohl i nadále oslabovat Izrael útoky vedenými z Libanonu.

Sýrii nedělá problém vzdát se tohoto malého území ve prospěch Bejrútu. Samotný Damašek totiž neuznává nejen Izrael, ale de facto ani Libanon. Sýrie nemá ani po více než osmdesáti letech v Bejrútu své zastupitelství a neustále si pohrává s myšlenkou na přivtělení Libanonu do syrského území. Vznik Libanonu v roce 1920 považuje za neoprávněné oddělení území, které historicky patřilo k území velké Sýrie. Farmy Šibá tedy nejsou velkorysým darem ze strany Sýrie, ale způsobem, jak Libanon zatahovat do konfliktu, do kterého se samotné Sýrii nechce. Libanonská vláda pod tlakem ze strany radikálů tuto politiku akceptovala a také tvrdí, že farmy patří jí, i když malé území farem Šibá jí k ničemu není.

Tato politická hra Sýrie a Hizballáhu je možná díky omylům, které vznikly už před desetiletími. Většina států ležících na Blízkém východě jsou vlastně uměle vytvořené útvary, které Francie a Británie narýsovaly po první světové válce. Tehdy se rozpadla turecká Osmanská říše, která tuto oblast ovládala, a západní mocnosti vytyčovaly hranice s pravítkem v ruce. Polnosti nazývané dnes "Farmy šibá" tehdy připadly nově vzniklé Sýrii. Jejich majitelé, drobní arabští zemědělci, však bydleli o něco západněji a získali libanonské občanství. Zemědělci tedy pravidelně překračovali libanonskou hranici, aby obdělávali své pozemky na syrském území.

To pokračovalo i po roce 1967, kdy toto území na Sýrii dobyli Izraelci. Teď ale farmáři nechodili z Libanonu do Sýrie, ale do Izraele, nebo chcete-li Izraelem okupovaného syrského území. Po čase toto území objevili palestinští teroristé, kteří z libanonské strany pronikali přes nepřehledné hornaté území farem šibá do Izraele a útočili na nedaleké izraelské vesnice. Izrael tedy začal postupně komplikovat pohyb lidí přes hranici, až jej nakonec úplně znemožnil. Farmy Šibá jsou tedy dnes neobdělávaným územím o velikosti několika desítek kilometrů čtverečních, ze kterých nikomu neplyne žádný užitek. Jde vlastně o uzavřené vojenské pásmo, právě odtud byli před šesti lety uneseni tři izraelští vojáci, jejichž mrtvá těla byla o čtyři roky později vyměněna za tři sta arabských vězňů. Přesto farmy šibá jsou důležité - z jejich území je možné lehce ovládat velkou část severního Izraele a židovský stát tedy bude velmi opatrný, komu je vydá.

Jak už jsme se zmínili, OSN po izraelském odsunu z jižního Libanonu potvrdila, že židovský stát už neokupuje žádné libanonské území. V nedávné rezoluci Rady bezpečnosti 1701 však OSN toto vlastní rozhodnutí pod tlakem Hizballáhu nenápadně zpochybňuje. Zmiňuje se o takzvaném "sedmibodovém plánu" libanonské vlády na uklidnění situace na hranicích Libanonu, Sýrie a Izraele. Tento plán vychází z představy, že farmy Šibá jsou libanonské a předpokládá jejich vrácení Izraelem do libanonských rukou.

Ve skutečnosti si většina libanonské politické elity uvědomuje, že jde o zcela zbytečnou komplikaci vztahů v Izraelem, ale zároveň reagují na nátlak Hizbaláhu, který izraelskou okupaci farem Šibá využívá nejen zahraničně politicky, ale i vnitropoliticky. Žádný libanonský politik si nemůže dovolit se veřejně nároku na farmy vzdát. Z hlediska Libanonu by tedy bylo nejlepší dosáhnout nějakého řešení typu "vlk se nažral a koza zůstala celá", tedy že Izrael se přeci jen farem vzdá a tím vyrazí Hizballáhu z rukou argument, tedy záminku, kvůli které si Hizballáh ponechává zbraně, kterých se všichni kromě šíitů v Libanonu bojí.

Vzhledem k tomu, že Izrael velmi pravděpodobně neuzavře v nejbližší době mírovou smlouvu se Sýrií, a ani nepřistoupí na verzi, podle které jsou farmy Šibá patří Libanonu, zůstanou farmy zdrojem neklidu. Ledaže by mezinárodní společenství chtělo pojednou dát najevo, že bude trvat na svém původním slově a nepřipustí zneužívání neexistujícího starého problému pro vytváření - nových problémů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .