Nový zákoník práce začne platit s podmínkou

Teď ale našli silného soupeře ve vicepremiérovi Petru Nečasovi. Ten se snaží využít každou možnost, aby zákoník ještě na poslední chvíli zastavil, i když má ve sněmovně k dispozici jen sto hlasů. A pokud to nepůjde, tak ho někdy po novém roce nechá přepracovat. Dokud se Nečas snaží, nemají sociální demokraté a jejich spojenecké odbory nic jisté.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Od pátku je jisté přinejmenším to, že zákoník začne v lednu platit. Ovšem pravicové strany chystají obsáhlou novelu a navíc poslaly sáhodlouhou ústavní stížnost.

Pokud si stěžujeme na zbytečné hašteření politiků, kteří se neustále hádají o ničem, tentokrát nejsou výtky na místě. Zákoník práce je jeden z několika nejdůležitějších zákonů a z hlediska běžných občanů pravděpodobně nejdůležitější. Udělat ho tak, aby byl každý spokojen, je prakticky nemožné a tak záleží na tom, jak se dohodne každý detail. Nový zákoník práce je skutečně nepovedený. Není třeba zkoumat do detailu jednotlivé paragrafy, jak to provedli Nečasovi právníci, kteří navrhli změnit osmdesát odstavců.

Nepovedený je z toho důvodu, že nevznikl z konsensu zúčastněných stran. Začalo to někdy na jaře v roce 2005, když podnikatelé odmítli jednat o návrhu Nečasova předchůdce Zdeňka Škromacha, který se jim zdál příliš levicový. Sociální demokraté se tedy s nimi nebavili a prosadili zákoník v podobě, jaké chtěli.

Strhla se mohutná ideologická bitva, kde nebyl čas na věcnou diskusi o tom, jestli v zákoně nejsou právní chyby.

Zákoník je tedy příliš levicový a má věcné chyby, zároveň je málo legitimní, protože ho zaměstnavatelé odmítají. Co teď s tím? Může levice ustoupit a může pravice nechat svých útoků? Možné je to pouze v případě, když najdou snesitelný kompromis.

Kritika z pravicových pozic je pozoruhodná a má dokonce filozofický základ. Nový zákoník měl opravit protiústavní rozměr toho starého. Ten byl napsán v padesátých letech a dodnes si zachoval svůj totalitní rozměr, když užíval principu: "Co není dovoleno, je zakázáno." My starší pamatujeme, jak to fungovalo, když člověk musel jakémukoli policistovi na potkání vysvětlovat, co vlastně dělá a proč to dělá.

Autoři nového zákoníku tvrdí, že se zmíněného principu zbavili a že už v od ledna bude v novém zákoníku platit opačné pravidlo: "Co není zakázáno, je povoleno."

Ovšem jejich kritici z Občanské demokratické strany tvrdí, že ve skutečnosti tomu tak není. Stále je možné uzavírat jen takové smlouvy, které jsou povoleny zákoníkem práce.

Nový zákoník také udržel předlistopadové pravidlo, že ekonomický život je důležitější, než ten soukromý. Proto se také zákoník práce tváří, že je důležitější než zákoník občanský. Například v paragrafech o uzavírání smluv se dostávají oba kodexy do rozporu. Není přitom jisté, jestli soudci budou skutečně považovat zákoník práce za ten důležitější. Nová norma, která reguluje pracovní trh je skutečně nesmírně zásadní a hlubokou změnou - tedy přesněji řečeno měla být. A protože zatím není, tak nakonec bude muset.

Pokud se zákoník práce nezmění, tak budou s pracovním trhem i nadále potíže. Současný zákoník i verze platná od ledna 2007 zaměstnance nepřiměřeně chrání. Je to namístě například v hypermarketech, anebo v některých velkých továrnách a úřadech. Svévole zaměstnavatelů, zvláště českých manažerů zahraničních firem, je někdy neuvěřitelná. Bez opory v striktních předpisech zákoníku práce by byly prodavačky v roli novodobých nevolnic. Také silná role odborů může pomoci zaměstnancům velkých firem v nepříznivé situaci. Ovšem u dražších zaměstnanců je současný zákoník nevýhodný. Sami by potřebovali pružnější pracovní dobu, naopak jejich zaměstnavatel by chtěl mít jistotu, že bude moci propouštět, když se firmě nebude dařit. Něco takového však nebude možné ani nadále - smlouvy mohou být jen takové, jak předepisuje zákon..

Přitom česká společnost nemůže záviset na lacinější pracovní síle, naopak je třeba dát na pracovním trhu prostor více kvalifikovaným. I když si to přeje Česká národní banka a Evropská komise, nový zákoník nový prostor neotevírá.

Zřejmě budeme v nejbližších měsících svědky pokračování války o zákoník práce. Občané by si měli přát, aby brzy skončila. Přesto by neměla skončit dříve, než obě strany dojdou k přijatelnému a rozumnému kompromisu. Je to válka, kterou je nutné dobojovat do konce.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .