Nový řecký patriarcha Jeruzaléma

1. listopad 2007

Jeruzalém bude pravděpodobně mít nového řeckého ortodoxního patriarchu. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ovšem právě osoba patriarchy - pro většinu z nás celkem exotické církve - nebyla součástí hned několika zapeklitých konfliktů najednou.

Celá záležitost se vrátila na stránky novin v posledních dnech, kdy izraelská ministerská komise oznámila, že vládě doporučí uznání Theofila III. jako budoucího řeckého ortodoxního patriarchy v Jeruzalémě.

Děje se tak celé dva roky poté, co byl odvolán minulý patriarcha Ireneos I. Podle zákonů, které plati už od osmanských dob, musejí Jeruzalémského patriarchu uznat všechny vlády v oblasti, které mají na svém území řecké ortodoxní věřící, tedy Jordánsko, Palestinská autonomie a Izrael. Zatímco od prvních dvou už Theofilos III. souhlas se jmenováním do funkce dávno obdržel, izraelská vláda váhala, a stála za Theofilovým předchůdcem Ireneem. Teprve nyní se zdá, že po dvou letech se nechala přimět k činnosti faktem, že celá věc už měla rozměry mezinárodní ostudy a že sám Teofilos III. podal stížnost k izraelskému Nejvyššímu soudu, který pravděpodobně rozhodne v jeho prospěch. Proč mají Izraelci s Theofilem problémy a proč byl odvolán jeho předchůdce? Odchod partiarchy Irenea I. v roce 2005 provázel velký skandál. Řecká ortodoxní církev má v Jeruzalémě a okolí velké majetky. Ty mohou být potenciálně velmi politicky citlivé, což se týká zejména budov a pozemků na území jeruzalémského Starého města. Právě Ireneova kancelář dala před dvěma lety souhlas s odprodejem či pronájmem půdy pod dvěma hotely nedaleko Jaffské brány. Informace se ovšem dostala na veřejnost a skandál byl na světě. Problém byl, že kupcem pozemků byla izraelská firma. Řecká ortodoxní církev je totiž nominálně řecká, ale naprostá většina jejích věřících v oblasti jsou Arabové a prodej církevní půdy v Jeruzalémě do rukou izraelské firmy znamená v boji o nadvládu nad starým Jeruzalémem mínus pro Araby a plus pro židy. Věc vyvrcholila odvoláním patriarchy Irenea a nastolením zmíněného Theofila III. Jak ovšem tvrdí Ireneovi příznivci v církvi, šlo o cynický puč proti jejich člověku, a celá záležitost s pozemky proti němu byla zneužita. Tvrdí také, že Ireneovi odpůrci zatahují církev do politických záležitostí, což jí škodí. Sám Ireneos I., který měl s Izraelci dobré vztahy, dlouho odmítal své odvolání uznat a považoval je za nelegální. Tvrdí také, že kontroverzní prodej půdy měl na svědomí jeden z jeho podřízených. Ten mezitím zmizel, i s pár miliony patřícími církvi a všeobecně se předpokládá, že se momentálně nachází kdesi v Jižní Americe, kde ho hledá Interpol. Uznáním Teofila III: se tedy vyřeší záležitost kolem výměny patriarchy, ale zatím není jasné, zda sporný obchod, který to vše způsobi, opravdu proběhl a co bude s pozemky dále. Theofilos III. pravděpodobně nehodlá celou transakci dokončit a od Izraele si udržuje odstup. Celá věc je totiž o něco složitější. Řecká ortodoxní církev je ve velmi delikátní situaci, a to zdaleka nejen kvůli značnému bohatství, kterému se ve Svaté zemi těší. Církev má v oblasti asi 100 tisíc věřících, z nichž naprostá většina jsou Arabové žijící jak v Izraeli - kupříkladu v Nazaretu, tak na Palestinských územích, například v Betlémě. A samozřejmě také v Jeruzalémě. Kněží, manažeři a vůbec lidé, kteří církevní záležitosti řídí jsou Řekové, kteří většinou kladou odpor pokusům dát Arabům při správě církve větší prostor. Tito lidé jsou do Izraele nebo na palestinská území posíláni z ústředí v Řecku, kam se pak po čase zase vrací, a nemají tedy k místním záležitostem takový vztah jako místní lidé. To může mít v určitých ohledech výhody, ale také to způsobuje napětí mezi věřícími a klérem, přičemž jde nejen o spor hierarchický, ale také etnický. Postavení řeckých katolíků v oblastech, jako je například Betlém a okolí má ještě jeden bolavý bod. Ten souvisí s faktem, že arabští křesťané na palestinských územích jsou vzdělanější a bohatší než jejich muslimští sousedi, což vyvolává zlou krev. Mnozí křesťané jsou pod velkým tlakem, a zejména po volebním úspěchu hnutí Hamas je znát rostoucí sebevědomí muslimů. Vyskytly se případy nucených konverzí k islámu, krádeže půdy pomoci vynucených převodů na jiného majitele a tak dále. Křesťanští obyvatelé Betléma často raději zcela opouštějí vlast s stěhují se do USA nebo do Evropy. Betlém, který byl ještě před pár desetiletími převážně křesťanský, je dnes převážně muslimskýmměstem. I tyto záležitosti nový patriarcha Teofilos III. bude muset řešit. Jakmile tedy bude uznán i třetí vládou v pořadí, tedy tou izraelskou, stane se legálním představitelem 100 tisíc lidí, kteří musejí čelit mnohonásobnému tlaku ze všech stran.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio