Nový muž v čele CSU

31. říjen 2008

Koncem týdne byl zvolen většinou přesahující devadesát procent hlasů do čela bavorské strany CSU devětapadesátiletý Horst Seehofer a v pondělí se stal ministerským předsedou Bavorska. Na této změně není nic překvapivého: Strana CSU totiž před pár týdny ztratila poprvé po 54 letech většinu v zemském parlamentu: Ve volbách dostala jen 43,4 procenta hlasů.

Podle novinářů se týden po volbách tato jediná státní strana v Německu ukázala z té horší stránky, když v ní propukl starý kmenový boj mezi středními Franky a dolními Franky, mezi horními Bavory a dolními Bavory atd.

Netrvalo to ale ani 65 hodin od vyhlášení výsledků voleb a oba šéfové, to znamená jak generální sekretář strany, tak ministerský předseda, tedy pánové Huber a Beckstein, odstoupili ze svých funkcí. Pak bylo jasné, že do čela nastoupí právě pan Seehofer, který byl již od doby odstoupení pana Stoibera jeho kandidátem.

Edmund Stoiber dal ještě před svým odstoupením jasně najevo, koho si jako svého nástupce přeje. Jeho kandidátem byl Horst Seehofer a důvody k tomu měl prosté. Pan Stoiber pana Seehofera, jako ministra kancléřky Merkelové, považuje za nejzkušenějšího bojovníka na spolkové úrovni z celé strany, který je schopen lépe obhajovat zájmy Bavorska. Nemalou roli při jeho podpoře ale asi hrál i fakt, že byl - na rozdíl od soupěřů - proti odstoupení pana Stoibera.

Německý zpravodajský časopis Der Spiegel tehdy napsal: "Edmund Stoiber ve svém politickém životě už sehrál spoustu rolí. Byl modernizátorem Bavorska, tvářil se jako sociální svědomí CSU, světový státník i jako bavorský nacionalista... V těchto dnech zase změnil roli a snaží se ovlivňovat své následnictví."

V září minulého roku ale na stranické konferenci, na které se uskutečnila volba předsedy CSU, Seehofer prohrál. Zvítězil pan Beckstein, ministr vnitra, který se stal ministerským předsedu a pan Huber, ministr hospodářství, který se ujal funkce předsedy strany. Oba měli na své straně místní lobby.

Pan Seehofer tehdy prohrál i kvůli soukromým patáliím. Váhal mezi svou ženou, s kterou žil jednadvacet let, a svou dvaatřicetiletou přítelkyní, právničkou ze stranické centrály z Berlína a dcerou bývalého dlouholetého starosty za CSU v jednom malém městě v Bavorsku, s kterou čekal dítě. Pro konzervativní Bavory to byl prohřešek.

Jedno ale už tehdy bylo zřejmé: Pan Seehofer vždy jednal chladnokrevně, nebál se riskovat a ze všech ošemetných situací se vždy dostal nahoru, protože je výborný řečník, na rozdíl od jeho bývalých i současných rivalů, a navíc umí moc dobře jednat s médii. Tolik předností zatím v jeho straně nikdo jiný nemá. Jeho volbu schvaluje i poslední vydání časopis Der Spiegel, protože, cituji, pan Seehofer je hráč, muž s ironickou distancí ke všemu i k sobě a soustavně budí dojem, že právě život jako hra ho neustále baví. Hra je pro něj stejně důležitá jako výsledek. Kdyby v čele CSU stál pan Seehofer hned po panu Stoiberovi, volby by zřejmě dopadly pro tuto stranu příznivěji. Pan Stoiber byl úspěšný politik nejspíš i proto, že měl dobrý nos na lidi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.