Novou stranu

Ten ovšem, jak známo, odešel ze státních služeb do byznysu, a že by měl politické ambice, se nezmínil. Průzkumy, jako je tento, mají jednu chybu. Měří poptávku, aniž by brali ohled na nabídku. A právě s tou je potíž.

Před volbami se pokaždé objeví celá řada politických stran, které ale zpravidla místo programu nabízejí obecná hesla, nemají členy ani peníze na kampaň a není za nimi vidět konkrétní práce. Voličům se tedy až na několik výjimek nabízejí zajíci v pytlích. Nečitelnost nových stran je důvodem, proč je média přehlížejí, a přehlížením médií je způsobeno, že se čitelnými nestanou.

Tento bludný kruh se výjimečně daří neparlamentním stranám prolomit pouze v senátních volbách, respektive ve volbách do Evropského parlamentu, pokud za ně kandiduje výrazná a veřejně známá osobnost. V Poslanecké sněmovně stran ubývá a nic zatím nenaznačuje, že by tomu příště mohlo být jinak. Výjimkou je právě jenom zmíněný bleskový průzkum poptávky.

Bylo by dobré, kdyby hlas lidu staré známé strany trochu vyděsil a přiměl je k většímu zájmu o potřeby občana. Pravděpodobnější ale je, že než by měnily zavedený styl, spíše se nenápadně ujistí, zda se náhodou Pavel Telička nechystá mluvit do politiky. Kdyby si náš první eurokomisař řekl, že to ve volbách zkusí, rozpoutali by proti němu takovou kampaň, že by se nestačil divit. Že si lid vyhlédl premiéra, který premiérství nemá zapotřebí, je ovšem naprosto pochopitelné.