Novinky z Německa

25. červen 2003

Zdá se, že se tentokráte odbory přepočítaly. Stávka, kterou vyhlásil Odborový svaz zaměstnanců v kovoprůmyslu ve východních Německu, v níž jde o snížení pracovní doby na třicet pět hodin týdně, tak, jak je tomu už nyní v závodech kovozpracujícího průmyslu v západním Německu, je kritizována nejen politiky a zaměstnavatelskými svazy, ale začali ji kritizovat už také představitelé odborů v některých velkých závodech.

Předsedové zemských vlád, Bavorska Stoiber, Braniborska Platzeck a Saska Milbrandt, zaslali odborům dopis, v němž je - přes rozdílnou stranickou příslušnost pisatelů dopisu - žádají, aby uvážili zda je stávka v současné ekonomicky kritické době na místě. Je možné, že důsledkem pokračování stávky bude ztráta tisíců pracovních míst a že některé velké koncerny - především autokoncern BMW a Volkswagen - stáhnou své podniky nebo smluvní závody z východní části Německa.

To že nejde o plané výhrůžky má reálné opodstatnění. Stávkou v dodavatelském závodě součástek pro automobily Volkswagen a BMW v Braniborsku měla za následek nejen, že automobilky musely snížit svou výrobu - tak BMW o deset tisíc vozů - ale i to, že musely dočasně propustit několik tisíc zaměstnanců, protože pro ně nebyla práce.

A také u obyvatelstva východních spolkových zemí není stávka přijímána se sympatiemi. Právě provedený průzkum ukázal, že dvaapadesát procent dotázaných východních Němců stávku odmítá a čtyřiačtyřicet procent je pro pokračování ve stávce. To, že se bude ještě dlouho stávkovat je však málo pravděpodobně. Odbory už pod tlakem veřejnosti ohlásily, že jsou ochotny se v pátek sejít s představiteli zaměstnavatelů a pokud se pak alespoň na některém z požadavků dohodnou, hodlají stávku ještě tento týden ukončit. To by pro stávkující znamenalo, že jejich požadavkům bude vyhověno pouze částečně a že se stávka odborům nevyplatila, ale spíše poškodila jejich jméno ve východním Německu, kde měly odbory doposud více sympatizantů, než v západní části spolkové republiky.

To, že se vedoucí představitelé spolkové republiky, když jde o celonárodní zájmy, snaží přes rozdílnost politických stran a názorů dohodnout, prokázali spolkový kancléř Gerhard Schröder a předsedkyně opozičních křesťanských demokratů Angela Merkelová. Telefonicky se dohodli, že se osobně sejdou koncem týdne, pokud se komise vládních a opozičních stran dohodne na svém prvním zasedání v úterý na společném postupu zavedení reformy ve zdravotnictví. To se stalo a tak se nyní s napětím očekává výsledek schůzky Schröder - Merklová, která by měla do značné míry rozhodnout, zda spolkový sněm na podzim kompromisní návrh vládních stran a křesťansko-demokratické opozice přijme.

Obě strany jsou si totiž zajedno, že dosavadní stav německého zdravotnictví je neudržitelný, že nemocenské pojišťovny s milionovými ztrátami nemohou krýt požadavky pojištěnců a na druhé straně lékaři, ale především nemocnice a kliniky jsou stále více zadluženi. Prostě občané budou muset při návštěvě lékaře nebo při pobytu v nemocnici sáhnout v budoucnu hlouběji do kapsy. Německá média, která už hovoří o "velké koalici ve zdravotnictví" pak uvádějí už i některá konkrétní čísla. Tak se zřejmě zvýší poplatek pacienta při koupi léků podle velikosti balení na čtyři až osm euro.

Značně omezit se má také, že pacient dříve, než navštíví praktického lékaře, jde ihned k odbornému lékaři. Za návštěvu odborníka bez převodky bude muset zaplatit až patnáct euro. Návštěvu zubního lékaře a ošetření chrupu si bude muset každý k běžnému nemocenskému připojistit měsíčně částkou od osmi do dvanácti euro. Od roku 2005 si budou muset zaměstnanci připojistit vyplácení nemocenského po dobu nemoci. Doposud dostávali šest týdnů od nemocenské pojišťovny plat, což si vyžádalo ročně něco více než sedm miliard euro. A konečně navrhují křesťanští demokraté, aby se zaměstnanec podílel až do výše dvou procent svého platu deseti procenty na všech lékařských úkonech.

autor: Rudolf Ströbinger
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.