Nové zásoby materiálů pro elektroniku

Čína nedávno vyjádřila své dominantní postavení ve své oblasti tím, že poněkud přiškrtila vývoz prvků vzácných zemin do zahraničí, zejména do Japonska. Toto omezení by mohlo velmi negativně zasáhnout velkou část světové ekonomiky, protože v Číně se nachází asi 97 % využitelných zásob minerálů s prvky vzácných zemin. Naštěstí japonští průzkumníci objevili dvě oblasti na mořském dně, které obsahují asi 100 miliard tun těchto surovin. Tyto oblasti se rozkládají v mezinárodních vodách nedaleko břehů havajského a tahitského souostroví.

Minerály s prvky vzácných zemin se zde nacházejí ve formě sedimentů na dně tzv. hlubokomořských rovin. Na ploše zhruba jedné čtvereční míle jsou tak k dispozici zásoby, které pokryjí zhruba polovinu roční spotřeby těchto prvků. Dosavadní celkové světové zásoby (včetně čínských) jsou přitom asi 1000x menší, činí přibližně 110 milionů tun.

Podle časopisu Nature Geoscience objevil tým tokijského profesora Yasuhira Kata minerály na celkem 78 místech, konkrétně v hloubkách mezi 3500 až 6000 metry pod hladinou oceánu. Na stopu tohoto objevu profesora přivedlo zjištění, že mnoho podobných suchozemských minerálů vzniklo původně ve formě podmořských sedimentů. Zatím ale ještě není jisté, zda se těžba tohoto „mořského bahna” ekonomicky vyplatí nebo zda nebude ekologicky příliš devastující. Technologie podmořských těžebních strojů-robotů totiž momentálně není k dispozici, a proto rychlý účinek ového objevu na vývoj trhů není pravděpodobný. V současnosti už probíhá těžba např. manganových konkrecí z podobných typů oceánského dna ve východním Pacifiku.

Pod názvem „prvky vzácných zemin” se skrývá skupina čtrnácti chemických prvků následujících v periodické tabulce prvků za lanthanem, společně s prvky skandium a yttrium. Tyto prvky se využívají např. při výrobě televizních displejů, chytrých mobilů nebo výkonných magnetů.