Nové neurony pro nové informace

24. září 2010

Na osvojení nových informací se významně podílejí nervové buňky vznikající v dospělém mozku. Tito "buněční nováčci" nahrazují v některých centrech neuronovou "starou gardu", která osidlovala mozek od narození.

Dlouhá desetiletí platilo v neurologii "zlaté dogma", podle kterého přicházíme na svět s určitou zásobou neuronů v mozku a z ní už pak po celý život jen ukrajujeme, jak nám jednotlivé nervové buňky odumírají. Za výjimky potvrzující pravidlo považovali vědci například kanáry, kterým před námluvami rostou v mozkovém centru pro zpěv zbrusu nové neurony. Detailnější pohled do mozku savců odhalil, že i jim vznikají v dospělosti v mozku nové neurony. Tvoří se tam jako na běžícím pásu z tzv. nervových kmenových buněk. Nové neurony se objevují se dokonce i v mozkové kůře, která má na starosti nejsložitější procesy jako například ukládání informací do paměti nebo zpracování smyslových vjemů.

Tým amerických vědců z Harvard Medical School vedený Sanjayem Magavim prověřil role, které nově vytvářené neurony v mozku plní. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Journal od Neuroscience. K pokusům využil Magaviho tým myší, které měly "obarvené" nervové kmenové buňky a "barvu" předávaly i neuronům, které z nich v myším mozku vznikaly. Vědci tak mohli snadno odlišit původní "nebarevné" neurony, s nimiž myši přišly na svět, od nově vytvořených "barevných" neuronů. Některé myši chovali v obvyklém prostředí, jiné vystavili sérii nezvyklých, zcela nových pachů. O několik týdnů později pak nechali čichat "baterii" exotických pachů obě skupiny myší a měřili jim přitom aktivitu nově vytvořených "barevných" neuronů v mozku. Myši, které se už s pachy střetly, "zapřahaly" v mozku ke zpracování čichového vjemu nově vytvořené neurony. Myši, které zkušenost s těmito pachy neměly, ponechávaly nové neurony v čichovém mozkovém centru z valné části v klidu.

"Zcela odlišná reakce v mozku obou skupin myší dokazuje, že neurony vytvořené v dospělém mozku sehrávají naprosto jedinečnou roli. Naučí se reagovat na nové podněty v podobě nezvyklého pachu a staré neurony jim vyklidí pozice. Nové neurony vznikají v mozku neustále, a tak je tu vždycky v pohotovosti skupina neuronů připravená zpracovat zcela nový, neznámý podnět. Tyto buňky zareagují na podněty z vnějšího prostředí a zapojí se do práce příslušného mozkového centra, " řekl vedoucí neurologické laboratoře Harvard Medical School a Magaviho nadřízený Jeffrey Macklis.

Mozek a mícha patří k orgánům s minimální regenerační schopností. Poškozené části se nehojí, i když v nich nervové kmenové buňky zjevně dokážou vytvářet nové buňky po většinu našeho života. Nové neurony se zapojují do center paměti, učení nebo do oblastí mozku řídících pohyb končetin. Poškození těchto center ale "vyspravit" nedovedou. Macklis doufá, že výzkum v jeho laboratoři a na dalších výzkumných pracovištích nakonec umožní ovládnout tvorbu nových neuronů a usměrnit jejich "nástup do služby" tak, aby nahradily neurony v mozku postiženém Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou popřípadě aby zacelily poškozené místa v poraněné míše ochrnutých lidí.

Spustit audio