Nové druhy prastarých členovců

Nově popsaný druh Pygmarrhopalites maestrazgoensis
Nově popsaný druh Pygmarrhopalites maestrazgoensis

Španělští zoologové se vypravili do nepřístupných jeskyní, jejichž fauna zatím nebyla příliš studována, objevili tři nové druhy chvostoskoků.

Drobní členovci chvostskoci (Collembola) jsou jednou z nejstarobylejších skupin živočichů. Nejstarším dokladem jejich existence je 400 milionů let stará fosilie chvostoskoka, která pochází ze Skotska. Stejně jako hmyz patří i chvostoskoci do podkmene šestinozí (Hexapoda), ale jsou odlišní a primitivnější. Nemají křídla, ale vyskytuje se u nich skákací vidlice neboli furca, která živočicha doslova katapultuje do výšky.

Chvostoskoci jsou kosmopolitní a obývají širokou škálu prostředí včetně okrajů ledovců nebo hlubokých jeskyní. A právě v nich nyní španělští vědci objevili hned tři nové druhy těchto pozoruhodných živočichů. Žijí v pěti jeskyních systému El Maestrazgo, které se nacházejí v horách východního Španělska v nadmořské výšce 1550 až 2000 metrů. Zdejší klima vědci popisují jako téměř extrémní – srážek je málo a teploty klesají k -25 až -40°C. V jeskynních se však udržuje stálé klima s teplotou mezi 5 a 11°C.

Chvostoskoci zde v izolaci přežívají několik tisíc let. Tři nově popsané druhy (Pygmarrhopalites maestrazgoensis, P. cantavetulae a Oncopodura fadriquei) patří k odlišným skupinám a jsou od sebe fylogeneticky vzdálené. Ve stejných jeskyních vědci objevili také pět dalších, již dříve známých druhů. Všechny chvostoskoky se jim podařilo odchytit do nastražených pastí, které do jeskyní umístili speleologové a zase je vynesli na povrch.

Zdroj: FECYT, Zootaxa