Novákova provize a "politický Senát"

Jenže jak člověk čte dál, dozví se, že pan Novák zřejmě převzal pro sebe provizi, která byla určena do pokladny města Chomutova. Pan Novák v době, o níž je korupční řeč, byl starostou, který nějak přesvědčil radní i zastupitele města, aby prodali městské energetické a plynárenské akcie německé firmě. Za takový obchod se poskytuje provize. To je normální a hýbe to světem obchodu. Kdyby provize skončila v městské pokladně, nejspíš by se nic nedělo. Provize ovšem, neb šla přes jiné než městské peněžní toky, skončila, zdá se, na soukromém kontě pana Nováka.

Potom ale nevím proč se hovoří o "korupci", když se jedná o cosi, co bývá v češtině trefněji popisováno jako "krádež". Že by na takovou věc nebyl paragraf a nebo je to celé nějak jinak?

O tom, že se nejspíš skutečně jednalo o nějaký soukromý kšeftík tehdejšího starosty Nováka, vypovídá i okolnost, že městské akcie byly prodány německému zájemci pod cenou. To je právě ten druh kšeftu, za který se obzvlášť vyplatí dát někomu slušnou provizi. Tohle asi bude ta klíčová záležitost, protože německá firma tvrdí, že provizi skutečně vyplatila, a to místním makléřům, kteří transakce zprostředkovali, neb, jak říká firma, vzhledem k neodpovídajícím podmínkám v České republice nekupoval německý podnik akcie přímo, nýbrž právě přes ony makléře. Ale to je pořád pět. Je přece úplně jedno, jak celý kšeft proběhl. Klíčové je to, že peníze za prodej město asi dostalo, nikde se nehovoří o tom, že ne, peníze za prostředkování však, a veřejnost neví za jakých podmínek se celý obchod uskutečnil, převzal starosta. Jediná, nejspíš těžko nebo zcela nedokazatelná závada na celé té věci bude cena, za níž jako město, ve skutečnosti však asi tehdejší starosta, akcie prodalo. Průměrná tehdejší cena se pohybovala kolem 6 tisíc korun za akcii. Chomutov se těch svých zbavil za 4700.

Na druhou stranu, pan ex-starosta Novák nejspíš nebude "vynálezcem" takovéhoto soukromého pojetí výkonu veřejné funkce. Proto bude zajímavé sledovat, jak se Senát k takto zásadní problematice postaví. A když už jsme u Senátu. "Křičení", které nastalo mezi takzvaným "Hradem" a Senátem poté, co horní komorou Parlamentu neprošla polovina prezidentem Václavem Klausem navržených kandidátů na ústavní soudce, je další ukázkou hieroglyfických informací.

Prezident vytýká Senátu, že jednal nějak "zpolitizovaně" a vzkazuje přes své tiskové lidi, že nehodlá se Senátem dopředu politicky handlovat o kandidátech na ústavní soudce. A o čem jiném, než o politice by ale jednání Parlamentu a s Parlamentem mělo být? O předpovědích počasí snad?

Navíc je to, podle mého, vskutku legrační. Neboť to není tak dávno, kdy týž Senát, patrně tehdy nějak politicky nezhandlovaný, přispěl k volbě Václava Klause prezidentem, čímž se, (tehdy a jen z jednoho úhlu pohledu), mohl jevit jako úctyhodný sbor mudrců a vědem. A to už se vůbec nebaví o tom, že z exaltovaných výroků hradních lidí jakoby vyplývalo, že být prezidentem stále ještě Václav Havel, Senát by prý mu schválil kohokoli. (Jenže Václav Havel nejspíš nenavrhoval takto průsvitné a tudíž i Senátem snadno "sestřelitelné" své vlastní příznivce. Ale to je jiná kapitola).

Kromě toho, jestli je někdo znám jako mistr zákulisních parlamentních handlů, pak je to ještě donedávna předseda dolní komory Parlamentu, nynější prezident. Trocha vzájemné komunikace ústavních pilířů demokracie by jistě prospěla především té "demokracii" v téhle zemi.