Nová jednání o velké koalici v Rakousku

Jejich cílem je především zajištění dalšího hospodářského růstu a podpora inovačních snah a střední třídy. Současně by měla být snížena nezaměstnanost a provedena reforma vzdělání, aby se zvýšily šance pro uplatnění mládeže. Značnou pozornost věnuje společné prohlášení kvalitě zdravotní a pečovatelské služby obyvatel. Současně mají být zabezpečeny důchody tak, aby garantovaly důstojné stáří. Velká koalice by měla zajistit též rovnoprávnost žen, posílit postavení rodin a bojovat proti chudobě. Měla by provést reformu státní správy, udržet stabilitu státních financí a garantovat bezpečnostní a evropskou politiku.

Aby toto všechno mohlo být uskutečněno, rakouští sociální demokraté a lidovci si navzájem slíbili, že jednání o velké koalici budou probíhat svižně a transparentně. Každá strana bude informovat férově veřejnost o postupu vzájemného jednání. Zavazují se, že nezneužijí ústavní většiny, kterou bude mít velká koalice k dispozici a budou respektovat parlamentní kontrolu.

Společné prohlášení závěrem konstatuje, že "obě strany budou usilovat o to, aby na základě těchto principů nastávající jednání o společné spolkové vládě vyústilo v koaliční dohodu".

Poté, co byl spolkový prezident Heinz Fischer informován šéfem sociálních demokratů o znovuobnovení koaličních jednání, prohlásil pouze, že tato informace "je velmi zajímavá". Zřejmě vychází z toho, že samotné zahájení jednání o velké koalici neznamená, že bude úspěšné. Ve stejný den bylo oznámeno, že Schüssel se paralelně sejde s předsedou Svobodných Heinzem Christianem Stracherem. Zatímco generální tajemník lidovců Reinhold Lopatka si to vyložil jako normální setkání mezi předsedy stran, Zelení žádají na Schüsselovi vysvětlení, zda nepřipravuje opětnou koalici se sympatizanty nacismu, proticizineckých štváčů a nepřátel Evropské unie.

Především se zatím nezměnila pozice obou stran v tak citlivé otázce jako je nákup armádních stihaček značky Eurofighter. Rusko údajně totiž koncem roku 2002 nabídlo Rakousku dodat třicet moderních stihaček typu MIG 29, aniž by muselo zaplatit jediné euro. Cena 1,4 miliardy euro měla být hrazena z ruského státního dluhu Rakousku. Nyní sociální demokraté měli dosáhnout dohody o nákupu menšího počtu již použitých letounů MIG-29 za cenu pod 700 milionů euro. Za stejné peníze nabídlo také Švédsko Rakousku již použité Gripeny. Zdá se, že za tuto cenu by bylo výhodné zrušit dohodu o nákupu Eurofighterů, nehledě na smluvní pokutu. Lidovci však jakoukoliv změnu v nákupu stíhaček vylučují.

Další překážkou se pak může stát střet o obsazení ministerských funkcí. V televizním interview Gusenbauer již zdůraznil první personální požadavek na společnou dohodu o ministru financí bez ohledu na to, která strana jej navrhne. Podle jeho názoru ministr financí zaujímá "ústřední funkci", takže musí mít důvěru obou stran. Zdali by sociální demokraté akceptovali osobu dosavadního ministra financí Karla-Heinze Grassera, ale Gusenbauer neodpověděl. Přitom je známo, že ve volebním boji spolupráci s ním vyloučil. Pro lidovce je však Grasser korunním princem a počítají s ním jako s vicekancléřem, protože Schüssel již předem prohlásil, že ve vládě velké koalice nebude přítomen. Dokonce se hovoří o tom, že v případě předčasných voleb by byl špičkovým kandidátem lidovců.

Podle posledního průzkumu pokud by se nyní konaly volby do Národní rady, pak by sociální demokraté zvýšili svůj náskok před lidovci a získali by 39 procent hlasů, tedy o sedm % více než lidovci, kteří stagnují. Zelení by získali 13 procent a tudíž by byli stále před Svobodnými s 12 %. Haiderovci by propadli na tři procenta, což by znamenalo odchod z parlamentu.

Když se k tomu přičte další propad Schüsselovy popularity na na úkor Gusenbauerovy, pak by předčasné volby mohly být pro lidovce sebevraždou. Místo velké koalice by mohla vzniknout koalice sociálních demokratů a Zelených. Tato situace zřejmě přinutila lidovce k střízlivějšímu postoji a k souhlasu s obnovením jednání, přestože v parlamentě se již nyní bude hlasovat o zákonech, které separátně předkládají jednotlivé strany. První zatěžkávací zkouška může nastat již koncem tohoto měsíce, kdy se sociální demokraté a lidovci budou snažit prosadit své návrhy na zvýšení důchodů.

Šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů Josef Cap sice oznámil, že v zájmu společné dohody nechal stáhnout původní návrh ve spolupráci se Zelenými a Svobodnými, ale trvá na zvýšení důchodů o 2,2 procenta. A dodal, že pokud nebude dosaženo dohody s lidovci, pak v parlamentě existují ještě jiné většiny. Schüssel hovoří o nutné dohodě na všech úrovních. Gusenbauer sice nepřednesl žádné další požadavky, ale prohlásil, že během jednání o vládě se jeho strana pokusí v parlamentě některé věci prosadit. Cap to interpretoval slovy, že takto je možno postupovat ve spolupráci s ostatními stranami. Generální tajemník lidovců Lopatka však vyjádřil přesvědčení, že dohoda o obnovení koaličních jednání zabezpečuje, aby k žádnému přehlasování jeho strany nedošlo.

Gusenbauer oznámil, že tento týden se vysvětlí komplikované otázky tak, aby práci mohly zahájit jednotlivé skupiny. Na otázku, jestli se podaří vytvořit vládu velké koalice do vánoc, šéfové obou stran neodpověděli.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .