Nová eskalace napětí a násilí mezi Palestinci a Izraelem

Několikrát však přistály nedaleko izraelského přístavu Aškelon, kde se mimo jiné nachází elektrárna, ropovod nebo zásobníky ropy. Většinu útoků má na svědomí Islámský džihád, který úzce spolupracuje s organizací Hamas. Ta oficiálně dodržuje v lednu sjednané příměří, protože chce kandidovat v lednových parlamentních volbách, a tak si k útokům najímá menší skupiny bez politických ambicí.

Palestinci také nezastavili sebevražedné atentáty. Ve čtvrtek ráno se člen Islámského džihádu odpálil na kontrolním stanovišti u Tulkarmu na Západním břehu Jordánu a zabil jednoho Izraelce a dva Palestince. Podle vojenských zdrojů byl atentátník na cestě do Tel-Avivu, kde se chtěl zaútočit na některou ze slavností právě probíhajícího svátku Chanuka. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás vyzval Islámský džihád k zastavení útoků naposledy tento týden a skupina jeho výzvu jako vždycky odmítla. Několik uskupení navíc prohlásilo, že atentáty obnoví v plné míře, až v lednu vyprší příměří sjednané na tento rok.

V úterý v noci Palestinci otevřeli dvě bojové fronty najednou. Kromě střel z pásma Gazy dopadlo také několik raket na severoizraelské město Kirjat Šmona z jižního Libanonu. Přestože se k útoku přihlásila irácká Al-Kajda a většinu podobných incidentů má na svědomí libanonská šíitská organizace Hizballáh, Izrael jej přičítá Palestincům. Ve středu ráno proto reagoval náletem na základnu palestinské Lidové fronty pro osvobození Palestiny na libanonském území a nevyloučil ani možný útok na základny palestinských teroristů v Sýrii, které už bombardoval před dvěma lety.

Podle zpravodajských zdrojů je útok z Libanonu výsledkem dohody Islámského džihádu a naoko zdrženlivého Hamasu s Íránem a jím a Sýrií řízeným Hizballáhem, která předznamenává novou teroristickou strategii útoků ze dvou stran. Hamas nikdy nezměnil ani nezmírnil hlavní cíl svého programu, kterým je zničení židovského státu.

Izrael obnovil razie a cílené útoky na teroristy na Západním břehu Jordánu už po sebevražedném atentátu v Netanji začátkem prosince. Tento týden pak zahájil operaci, jejíž součástí je kromě bombardování teroristických pozic v Libanonu také opatření, které má omezit ostřelování z jihu: vytvořil na severu pásma Gazy bezpečnostní nárazníkovou zónu, kde je od středečního večera terčem izraelské střelby každý nevítaný návštěvník. Oblast je široká asi dva a půl kilometru a rozkládá se v místech, kde až do srpna stály nejsevernější židovské osady. Dodnes tam není nic - jen odpalovací rampy pro rakety směřující na Izrael. Než nárazníková zóna vstoupila v platnost, armáda shodila palestinským obyvatelům letáky varující před vstupem do zakázané oblasti a palestinské samosprávě předala detailní mapu. Izraelská operace má pokračovat, dokud ostřelování nepřestane. K monitorování bezpečnostní zóny chce armáda využívat strážní věže, bezpilotní letouny, vrtulníky a dělostřelectvo, ale nikoli pozemní jednotky. Toto rozhodnutí premiéra Ariela Šarona vyvolalo i kritiku - Šaron se prý chce rozmístění vojáků na severu pásma Gazy za každou cenu vyhnout, aby nemusel přiznat, že evakuace židovských osad byla chybou a nezvýšila bezpečnost Izraele, jak premiér tvrdil.

Zatím se skutečně zdá, že jednostranným stažením z pásma Gazy získala nanejvýš teroristická osa Teherán - Bejrút - Gaza a Ramalláh. Na izraelské území dál dopadají palestinské rakety, přes hranice s Egyptem se do Gazy dostane kdokoli a cokoli - tedy i technologie zdokonalující rakety Kásam - a podle dohody vnucené Izraeli Američany nemají izraelské bezpečnostní složky žádnou možnost zasáhnout do pohybu osob na gazansko-egyptských hranicích. Funkčnost této americké dohody prošla zkouškou v pátek ráno, kdy hraniční přechod Rafáh obsadilo asi sto palestinských ozbrojenců a hranice byla uzavřena. Evropští pozorovatelé, jejichž přítomnost je podle ujednání na přechodu v Rafáhu nezbytná, v obavách o život ze svého stanoviště utekli a uchýlili na izraelskou základnu za hranicemi pásma Gazy. Podle agentur šlo o protest palestinských policistů proti chaosu a nezákonnosti na palestinských územích. Kolem poledne pak hraniční přechod opustili. Zdá se, že žádné bezpečnostní opatření ani dohoda v současnosti příliš nefunguje. Marné je také pátrání po tříčlenné britské rodině, kterou v Rafáhu unesli ve středu neznámí ozbrojení muži.