Normální počasí
Dnešním dnem mají podle meteorologů u nás vrcholit současné tropické teploty a díky tomu budeme mít pravděpodobně šanci cítit se podobně jako naši předci 13. srpna v roce 1861. Užívali si teploty 34,8 stupně Celsia. Spíše než podobností s 13. srpnem někdy před půldruhým stoletím se ovšem většina z nás pozastaví nad tím, jak je dnešek nepodobný 13. srpnu před rokem.
Zatímco dnes bude v Praze protékat Vltavou 40 metrů krychlových vody za vteřinu, což je hygienické minimum zajištěné vodohospodáři dopouštěním zhruba poloviny tohoto množství z vltavské kaskády, před rokem touto dobou teklo v Praze za vteřinu kubíků 5 200. Jestliže dnes kromě teplotního rekordu mimo jiné očekáváme, jakou škodu způsobí počítačový vir Blaster, který údajně chystá útok na internetovou stránku Microsoft Update, před rokem by taková událost sotva zajímala lidi, kteří počítač měli bez proudu, anebo dokonce pod vodou.
Meteorologové a klimatologové, kteří mají k disposici statistiky sahající do vzdálené minulosti, řeší zajímavý problém. Má ještě smysl hovořit o extrémních výkyvech počasí? Zdá se, že výstižnější by bylo brát extrémní výkyvy jako normální věc a extrémem pomalu označovat situaci, kdy se počasí z neznámých důvodů chová způsobem, který bychom před nějakými dvaceti, třiceti lety považovali za normální. Generace, které vyrůstaly v normálním počasí, ovšem zřejmě zůstanou u konstatování, že na střídání katastrofálních záplav a katastrofálního sucha nic normálního není.
Až naši vnuci budou s tímto stavem srozuměni, pro změnu se budou podivovat, pokud po několika slunečních dnech nečekaně přijde několik deštivých. Snad takové extrémy zvládnou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
