Vladimír Škutina: Český šlechtic František Schwarzenberg. Dvacáté století očima aristokrata a diplomata
František Schwarzenberg (1913–1992), strýc pozdějšího politika Karla Schwarzenberga, se narodil do orlické větve českého šlechtického rodu. Na sklonku 80. let bilancoval svůj život, vzpomínal na Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše i Jana Masarykova, připomínal odpor proti nacistům a účast na květnovém povstání v roce 1945 a hodnotil emigraci po komunistickém puči. V jeho vyprávění ožívají události 20. století, jichž se účastnil jako diplomat a hrdý Čech.
Byl to právě František ze Schwarzenbergu, kdo stál u zrodu historického Prohlášení české šlechty z let 1938 a 1939. Tímto odvážným krokem se tehdejší rodová aristokracie jednoznačně přihlásila k věrnosti českému národu a vyjádřila odpor vůči nastupující nacistické okupaci.
V květnu 1945 se účastnil květnového povstání jako spojovací důstojník generála Karla Kutlvašra. Po válce působil jako velvyslanec ve Vatikánu.
Zatímco nacisté Schwarzenbergy z Československa nevypudili, komunistům se to povedlo. František Schwarzenberg se usadil ve Spojených státech, kde přednášel politologii na univerzitě v Chicagu. Poslední desetiletí před pádem komunistického režimu strávil v Rakousku a dočkal se toho, že mu byl navrácen v restituci zámek v Nalžovicích.
Právě na sklonku 80. let se setkal s Vladimírem Škutinou a v průběhu několika roků spolu vedli hluboký, lidský a otevřený dialog, který se stal základem této Radioknihy. Probírají spolu nejen poválečný vývoj v Evropě a Československu, ale i rodinné historky a anekdotry ze života šlechtických rodů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
