Praha volá svět! Radio Prague International slaví 90 let v éteru a odkrývá svou dramatickou historii

Radio Prague International: Devadesát let v srdcích posluchačů napříč kontinenty

„Víte, Radio Praha je moje srdeční záležitost,“ říká s pohnutím Wolfgang Brodöhl z Mnichova. Není sám. Za devadesát let vysílání do zahraničí se v pražské redakci neshromáždily jen stohy papíru, ale tisíce osudů. Od roku 1936, kdy hlas z Prahy poprvé prořízl éter, si lidé na všech kontinentech ladili své přijímače, aby se dotkli domova nebo objevili neznámou zemi. Poslechněte si příběhy o věrnosti, která překonává oceány i politické režimy.

Praha volá svět! 90 let v éteru
Námět: Klára Stejskalová, Jaromír Marek
Autor: Jaromír Marek
Čte: Vasil Fridrich
Rešerše: Archiv Českého rozhlasu
Dramaturg: David Hertl
Zvuk: Aleš Krupka
Premiéra: 27. 3. 2026

Představte si následující scénu: píše se rok 1938, Praha žije sokolským sletem a do redakce vchází muž, který vážil cestu až z Kuby. „Jmenoval se Juan Mata a donesl mi krabici výborných kubánských cigár,“ vzpomínal s úsměvem hlasatel Julo Horváth.

Nebyl to zdaleka jediný kuriózní dar. Populární hlasatelka Zdenka Walló tehdy dostala od posluchače z Indie poštou kůži z jaguára. Nechala si z něj ušít kožich, který hrdě nosila.

Vztahy byly od začátku neobyčejně osobní a neformální. „Posílali nám hlásatelom těž dolar dva na cigarety alebo na pivo,“ vyprávěl Horváth o slovenských krajanech, kterým psal nekonvenční přátelské dopisy.

Pro mnohé lidi v Americe bylo rádio tak důležité, že si kupovali tehdy drahé přístroje jen kvůli hlasu z Prahy.

Dopisy a pohledy posluchačů zahraničního vysílání Českého rozhlasu z celého světa

Když se v Sýrii kope za Prahu

V 60. a 70. letech se z poslechu stal kolektivní rituál. V Africe či Latinské Americe vznikaly stovky klubů, kde mladí lidé seděli u rádia a pak hodiny diskutovali. A nezůstalo jen u slov.

Poděkování španělského posluchače

„Činnost je nejrůznější, například hrají i fotbal za naše barvy,“ popisovala tehdejší zástupkyně šéfredaktora Jana Špíšková. V Damašku dokonce tamní klub nastoupil k zápasu v tričkách s nápisem Radio Prague.

Kontakt s posluchači byl tak intenzivní, že výherci rozhlasových soutěží jezdili do Československa, kde je redaktoři provázeli jako staří známí. Pavla Jazairiová vzpomínala, jak takto na letišti v polovině šedesátých let vítala vítěze z Kamerunu. Pro posluchače v zemích „třetího světa“ byla Praha oknem do jiné reality.

QSL – potvrzuji příjem

Pro mnohé je poslech celoživotní vášní, která začíná už v dětství. „K poslechu mě přivedl otec. Když mi bylo sedm, zeptala jsem se, jestli se tam dá něco dozvědět o jiných zemích,“ říká Clara Winklerová z Frankfurtu. Pro jiné je zase nejdůležitější QSL karta – papírové potvrzení o zachycení signálu.

Jorge Bustos Alarcón z Chile jich má v albech neuvěřitelných 466. „Získat kartu bylo splněním snu,“ přiznává.

Jeho nejoblíbenější je ta z roku 1995. „Je na ní motiv Pražského hradu, a když s ní pohnete, mění barvy jako duha. Je opravdu nádherná“.

I v roce 2026, kdy si stanice připomíná 90. výročí, tato pouta trvají. E-maily s gratulacemi dnes chodí z Egypta i Španělska a potvrzují tak slova pana Brodöhla – rádio z Prahy prostě zůstává srdeční záležitostí.

Reakce na vysílání dodnes přicházejí z celého světa

Chcete slyšet hlasy těchto i dalších posluchačů na vlastní uši? Nenechte si ujít dokument Ve spojení s posluchači, který oživuje devadesát let přátelství na vlnách éteru. 

autoři: Jaromír Marek , kls
Spustit audio