Petr Hartman: Prezident Pavel opět probíral s premiérem Babišem nízké výdaje na obranu
Anabáze se sestavováním státního rozpočtu na letošní rok skončí v pátek 20. března. V tento den ho podepíše prezident republiky. Petr Pavel veřejně několikrát slíbil, že rozpočet nevrátí zpět do Poslanecké sněmovny. Jeho postoj se nezměnil ani po jednání s premiérem.
Čtěte také
Naopak na něm zaznělo zmiňované datum, kdy hlava státu pod zákon připojí svůj podpis. Je to postup většinou formální, který nevyvolává nesouhlasné reakce. Prezident by neměl výrazně zasahovat do podoby rozpočtu.
Je to výlučná pravomoc a také zodpovědnost vlády, která svoji představu může prosadit pomocí většiny poslanců ve Sněmovně. Případné prezidentské veto by celý proces pouze mírně zkomplikovalo. Vládní většina by ho v dolní parlamentní komoře stejně bez problémů přehlasovala.
Výklad zákona
Přesto by letošní podoba státního rozpočtu mohla vybízet prezidenta k tomu, aby svůj podpis pod něj přece jenom zvážil. Je totiž v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ten připouští schodek pro letošní rok o desítky miliard nižší, než je schválených 310 miliard korun.
Čtěte také
Vláda se s tímto nesouladem vypořádala po svém. Ministryně financí prohlásila, že na projednávání letošního návrhu státního rozpočtu se zmiňovaný zákon nevztahuje. Národní rozpočtová rada s tím nesouhlasí. Podobně se k výkladu zákona, tedy že byl porušen, staví řada ekonomických expertů a opozičních politiků.
Neznamená to, že by spor doputoval k soudu. Podoba rozpočtu s deficitem přesahujícím hranici 300 miliard korun zůstane zachována a nic by na tom nezměnilo ani případné prezidentské veto.
Petr Pavel mohl vrácením návrhu zpět do Sněmovny pouze demonstrativně upozornit na to, že přistupovat takto kreativně k tvorbě státního rozpočtu není přijatelné. Nakonec dal přednost uklidnění vztahů s Babišovou vládou a přijetí zákona nebude komplikovat.
Výdaje na obranu
Z diskuse, kterou vedl s ministryní financí a také s premiérem, je zřejmé, že ho více trápí jiný problém. Tím jsou nedostatečné výdaje na zajištění bezpečnosti České republiky. V kapitole ministerstva obrany se celková suma nedostala k hranici dvou procent HDP. Přitom minimálně tolik peněz by členské státy NATO měly vynakládat.
Čtěte také
Alespoň k formálnímu splnění závazku využívá Babišův kabinet, podobně jako ten Fialův, účetní operace. Jde o zahrnutí dalších financí na obranu a bezpečnost, které jsou umístěny v jiných rozpočtových kapitolách.
Pravidla NATO takovýto postup umožňují. Neznamená to však, že se do výdajů může zahrnout prakticky cokoli. Záleží na tom, co ve skutečnosti Severoatlantická aliance uzná. Pokud odmítne například výdaje na budování či opravu některých silnic nebo železnic, nedostane se Česká republika na požadovanou dvouprocentní hranici.
Samozřejmost?
Petr Pavel na to opakovaně upozorňuje. Na Babišovu kabinetu záleží, jak s tímto doporučením naloží.
Prezident nemá páky na to, aby vládu přiměl k tomu, aby vydávala na obranu více peněz a bez problémů tím plnila závazky vyplývající z členství země v NATO.
V době stále se zhoršující bezpečnostní situace ve světě by to měla být samozřejmost, kterou by hlava státu nemusela opakovaně vládě připomínat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
