Když se mozek opraví sám. „Občas nás až překvapí, jak moc si tkáně dokážou poradit,“ míní bioložka

„Většina tkání v lidském těle je v přímém spojení s krevním oběhem, s imunitními buňkami. Mozek je taková trochu oddělená jednotka, protože má vlastní imunitní systém,“ přibližuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Čtěte také

I když příznaky mrtvice odezní, je třeba jednat hned, říká neuroložka Zuzana Eichlová

Medicína rozlišuje dva typy mrtvice – ve většině případů je zapříčiněná ucpáním cévy, méně častěji pak dochází k přetržení cév. Mozková kůra při mrtvici ztrácí přísun živin i kyslíku a dochází k odumírání neuronů, které tvoří asi polovinu mozkových buněk.

„Když mám podezření, že by pacient mohl mít mrtvici, tak okamžitě volat,“ zdůrazňuje odbornice. „Takové to, že počkám půl dne, jestli se to nezlepší, pak vede k trvalému postižení, protože poté už se neurony opravdu neobnoví.“

Mozek sám

Obnovení neuronů je ale v některých případech a do určité míry schopný také mozek sám. I jako dospělý totiž tvoří nové nervové buňky, a to především v oblasti spjaté s učením. Obnova je ale v případě mrtvice potřeba v mozkové kůře a ve velkém množství, zdůrazňuje Janečková.

„V odborných článcích jsem našla informaci, že obnoví zhruba 700 neuronů denně. Což když si vezmete, že při mrtvici jich velmi rychle umírají miliony, tak to vás asi úplně nespasí,“ shrnuje a vzápětí poukazuje i na jiné regenerační vlastnosti mozku. 

Čtěte také

Mrtvice je infarkt mozku. Záleží, které tepny se ucpou. Můžeme se na ni otestovat sami?

„Mozek má určitě schopnost sám sebe do jisté míry přestavovat a udržovat,“ upozorňuje. Buňky proto podle bioložky mohu reagovat i na tak náhlou komplikaci, jako je cévní mozková příhoda. Začnou se rychle dělit, čímž násobí svůj počet a zvětšují i objem.  

„Migrují do místa poškození, kde postupem času vytváří – u myši to trvá zhruba čtyři až sedm dní – cosi, čemu se říká gilová jizva. Vytváří takovou bariéru okolo poškození, aby se dál nešířilo,“ přibližuje výzkumnice.  

„Obecně, když se mrtvice řeší dostatečně rychle, dostatečně rychle se obnoví krevní oběh, tak pacient ani nemusí pociťovat žádné následky. Protože některé oblasti mozku jsou schopné převzít funkci té poškozené části, když je dostatečně malá.“

Pozorování střev

I bez vnějšího zásahu člověka tedy mozek pracuje na tom, aby sám sebe zachránil, nebo alespoň zabránil největšímu postižení.

„Občas nás až překvapí, jak moc si tkáně dokážou poradit samy,“ usmívá se bioložka. „Právě tam je strašně důležité sledovat signály, které tkáň sama využívá k tomu, aby se obnovovala, protože potom bychom je mohli třeba jen malinko pošťouchnout a obnova bude lepší.“

Čtěte také

Mozek bez spánku trpí. Vědci popsali poškození buněk i oslabení nervových spojů

Výzkum takových tkání je v případě mozku komplikovanější. Biologové proto vychází z charakteristických vlastností buněk, které lze pozorovat i jinde – například ve střevech.

„Střeva jsou vlastně ideální, protože je to velmi dynamická tkáň, lze tam dobře studovat genetické nebo transkripční programy,“ vysvětluje molekulární bioložka závěrem.

Právě střeva tak podle ní mohou paradoxně odhalit například pravděpodobné negativní účinky látek, které se dnes testují na zvířatech. „Všichni se zaměřují na efekt mozku, ale vlastně nikdy už z myší neodebírají střevo, aby se podívali, jestli tam vlastně není něco špatně…“ dodává.

Může jednou věda objevit lék, který mozkovou mrtvici vyléčí? Pomáhá ve výzkumu umělá inteligence? A co všechno víme o zdravém mozku? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.